| Onkogyn.cz > Pro veřejnost > Jak se léčí? |
V léčbě zhoubného nádoru vaječníků nebo vejcovodů se uplatňuje především chirurgie a chemoterapie nebo jejich kombinace. Z chirurgických zákroků se v časných stadiích provádí hysterektomie, oboustranná adnexektomie, lymfadenektomie, omentektomie, appendektomie. Hlavním cílem je odstranění všech viditelných ložisek nádoru. Výjimečně lze v časném stadiu u žen, které ještě plánují těhotenství, ponechat dělohu, jeden vaječník a vejcovod.
Rakovina vaječníků, vejcovodů a pobřišnice
MUDr. Jiří Sláma, Ph.D.
Zhoubné nádory vaječníků jsou nejzávažnějšími nádory ženských pohlavních orgánů. V ČR je každoročně zjišťováno asi 1100 až 1300 nových případů rakoviny vaječníků. Většina onemocnění je zjištěna u žen po 50. roce života. Onemocnění je asi v 75% prokazováno v pokročilém stádiu, kdy jsou již založena druhotná ložiska – metastázy v dutině břišní nebo i mimo ní, nejčastěji v hrudníku.
Důvodem pro pozdní diagnostiku je absence příznaků onemocnění v časném stadiu a rychlý růst a šíření nádoru. Veškeré snahy o aktivní vyhledávání časných stadií onemocnění u bezpříznakových žen se dosud nesetkaly s úspěchem. Běžná gynekologická kontrola tak nedokáže při normálním ultrazvukovém nálezu v žádném případě vyloučit, že u ženy nedojde v následujících měsících k rozvoji rakoviny vaječníků.
Příznaky rakoviny vaječníků jsou nespecifické a přicházejí až u pokročilého onemocnění. Nejčastějšími stesky jsou nejrůznější zažívací obtíže, zvětšování objemu břicha v důsledku tvorby výpotku – tzv. ascitu nebo naopak rychlá ztráta hmotnosti.
Příčina rakoviny vaječníků je u většiny nemocných nejasná. Obviňovány jsou faktory životního prostředí a životního stylu. Asi u 15 % případů je na vině dědičná vloha – porucha BRCA genů, která je spojena s rozvojem rakoviny prsu a rakoviny vaječníků. Důvodem k vyšetření na možnost dědičné vlohy je rozvoj rakoviny vaječníku nebo prsu v nízkém věku a vícečetný výskyt obou onemocnění u nejbližších pokrevních příbuzných.
Řada vědeckých studií doložila, že dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce a sterilizace přerušením vejcovodů, jsou velmi efektivní v prevenci rozvoje rakoviny vaječníku, jejíž riziko snižují o více než 60 %.
Při podezření na rozvoj rakoviny vaječníku je nezbytné provedení kompletního gynekologického vyšetření, odběr laboratorních testů včetně nádorových markerů – bílkovin, jejichž hladina v krvi často stoupá při onemocnění rakovinou, a zobrazovacích vyšetření pomocí ultrazvuku nebo CT, případně i jiných metod.
Na základě zhodnocení rozsahu onemocnění a posouzení celkového stavu pacientky následuje buď rovnou operační zákrok, nebo je léčba zahájena chemoterapií po odběru vzorku tkáně – tzv. biopsii. Cílem operačního zákroku je jednak během operace potvrdit diagnózu zhoubného nádoru a následně odstranit všechny orgány, kde je již onemocnění patrné nebo kam se nejčastěji šíří a kde mohou být přítomna mikroskopická ložiska. Součástí operace je odstranění obou vaječníků s vejcovody, dělohou, tukovou předstěrou (omentem), slepým střevem a s mízními uzlinami z pánve a oblasti podél srdečnice a dolní duté žíly. Při větším rozsahu onemocnění jsou odstraněny i další orgány s nádorovým rozsevem. Často je nutné odstranit část tlustého střeva, slezinu, kus jater, pobřišnici nebo část bráničního svalu. Po operaci následuje v naprosté většině případů podání zajišťující chemoterapie. Léčba obvykle trvá 5-6 měsíců.
V případě zdravotního stavu pacientky, který neumožňuje rozsáhlou operaci, při extenzivním postižení všech orgánu břišní dutiny nebo při šíření nádoru mimo dutinu břišní je nejprve odebrán vzorek nádoru k potvrzení diagnózy. Odběr je prováděn nejčastěji speciální jehlou pod kontrolou ultrazvukem nebo CT, případně pomocí laparoskopie. Následuje podání chemoterapie – léků, které zmenšují rozsah nádoru. Podání chemoterapie je realizováno v cyklech – po infuzi s léky následuje 3 – 4 týdenní pauza a celý proces je následně zopakován. Po 3 – 4 cyklech je pacientka opět vyšetřena a při zmenšení rozsahu onemocnění následuje operační zákrok, jehož cílem je stejně jako u případů s primární operací odstranit všechny orgány a místa s přetrvávajícím nádorovým postižením. Po operaci následuje opět chemoterapie.
Všechny pacientky jsou po ukončení léčby a dosažení stavu bez přítomnosti nádoru – tzv. klinické remise – sledovány. Onemocnění se však u značné části žen během měsíců až let vrací a vyžaduje opakovanou léčbu – nejčastěji další chemoterapii, někdy i opakovanou operaci. Prognóza onemocnění je špatná a i přes pokroky v operační technice a velmi efektivní chemoterapii je úplné vyléčení možno očekávat jen asi u třetiny nemocných. Oproti minulosti ale dokáží moderní postupy i u nevyléčitelných případů velmi významně prodloužit život a zachovat jeho dobrou kvalitu.
Zcela identické chování i léčebné postupy se uplatňují i u rakoviny vejcovodů nebo rakoviny pobřišnice, které v pokročilých stadiích onemocnění obvykle nelze odlišit od rakoviny vaječníku.