nadace hippokrates

Z oblasti psychologie

Odpovědi na dotazy:

Mgr. Danuše Jandourková

Pracuje na Gynekologicko-porodnické klinice 1. LF UK a VFN v Praze jako klinický psycholog. Věnuje se psychosomatické medicíně, velkou část každodenní náplně tvoří práce s onkologickými pacientkami.

Tato část obsahuje dotazy ohledně obav ze vzniku či odhalení nádorového onemocnění, rady těm, které onemocněly nyní nebo se delší dobu pro nádorové onemocnění léčí, a také těm, u kterých se nádorové onemocnění po delší pauze vrátilo.

 

hysteroskopie Věra

16. 10. 2015 11:11:56 - zbyva
dobrý den pani doktorko.Prominte že ještě obtěžuji ale můj první dotaz nebyl dostatečně vysvětlen.Byla jsem na gynekologické prohlídce,a pani doktorka mi sdělila že mám zahleněnou dělohu,a že je to třeba vyčistit,objednala mne na hysteroskopii.Dcera mi přinesla druhý den poukaz na ošetření a tam bylo napsáno viz. cituji sonograficky v.mukometra,neostře ohraničené EE v obl F děl.,jsem z toho moc špatná protože objednání je až za dva a půl měsíce a z literarury jsem se dočetla že když je něco neostře ohraničené že je to špatné.Prosím moc o vysvětlení a o radu,za co předem děkuji.Přeji pěkný den.Věra
Odpověď:
Milá Věro,
je mi líto, ale já Vám s tímto neporadím. Jsem psycholog a Váš dotaz je pro lékaře.
Zkuste poradnu třeba Doc. Zikána.
Dana

Stresy z kontrol

17. 09. 2015 10:42:27 - Iva2
Áno, máte pravdu mávam to aj v iných situáciách, mám veľký problém zvládať stres už dlhé roky. Mám pocit, že sa to vekom zhoršuje. Veľa týchto stavov si ale privolávam sama, často myšlienkami, ktoré nie sú opodstatnené. Bohužiaľ, som z Bratislavy, takže by som musela ísť k psychológovi tu, skúsim si nájsť nejakého dobrého.

Ďakujem za Váš čas
Odpověď:
Tak držím palce.
Dana

Stresy z kontrol

16. 09. 2015 19:39:37 - Iva2
Dobrý deň,
pred rokom a pol som podstúpila konizáciu krčka maternice, odvtedy mám veľký strach chodiť na kontroly, výsledky z histológie po konizácii neboli zlé, bola to len ľahká dysplázia. Viem, že mnoho žien to má oveľa horšie, no aj tak mám strach, už mesiac - dva pred kolposkopiou - myslím na ňu každý deň, mám problémy so spánkom, stále visím na nete a vyhľadávam nové informácie, ktoré ma ubezpečia, že sa mi to nevráti, aj keď viem, že to tak nefunguje.
Tento strach sa mi prenáša do strachu z tehotenstva, mám 28 rokov, stáleho priateľa už niekoľko rokov, sme viac-menej finančne zabezpečení, už by som aj pomaly chcela dieťa, ale mám zdravotné problémy, ktoré ma od toho odrádzajú (autoimúnna štítna žľaza, ďalšie gynekolog. problémy), môžu spôsobiť potrat, predčasný pôrod alebo neschopnosť otehotnieť, a to už nehovorím o tých strašidelných historkách o pôrodoch, ktoré počúvam každú chvíľu od kamarátok, ktoré majú deti. Minulý mesiac som si pár dní myslela, že by som mohla byť tehotná, keď to bola zrazu reálna myšlienka dostala chytili ma strašné panické stavy. Vôbec nie som si istá či toto niekedy prekonám. Na jednej strane sa bojím, že by mi recidíva prekancerózy mohla zobrať možnosť mať deti, na druhej strane sa to dieťa strašne bojím vynosiť (aby som ostala zdravá ja aj dieťa). Tieto strachy začali pred tým rokom a pol, konizácia nebola jediná operácia, celý rok a pol len vysedávam u doktorov - mám operovaný konečník a za mesiac ma čaká operácia oboch očí a do toho ďalšia stresujúca kontrola na onkogynekológii. Napísala som veľa, dúfam, že Vás moc nezdržím, ale naozaj sa neviem o tom s nikým poriadne porozprávať, začal ma z toho všetkého bolievať žalúdok, necítim sa dobre. Chcela by som len nejaké rady ako s tým zabojovať. Ďakujem
Odpověď:
Dobrý den,
nepíšete, zda se úzkostné nastavení projevuje také v jiné oblasti než je ta gynekologická. Odhaduji ale, že se u vás obavy objevují i v jiných situacích. Myslím si, že by stálo za to vyhledat odbornou pomoc. Začala bych asi u psychologa - psychoterapií - a pokud by to nedostačovalo, stála by za zvážení i podpora léková.
Co se týče Vašeho problému s čípkem - prekanceroza (tak trochu laicky) je předrakovinný stav, který se ze 30% může spontánně ztratit, ve 30% zůstává stále stejný a ve 30% se může zvrtnout v nádor. Pokud bylo toto místo konizací odstraněno, dá se předpokládat, že čípek je teď vlastně zdravý a pravidelnými kontrolami se dohlédne na to, aby to tak zůstalo. Lépe by Vám to ale vysvětlil někdo z lékařů.
Pokud jste někde kolem Prahy, určitě se mi ozvěte mailem nebo telefonicky - mohly bychom se sejít k osobní konzultaci. pokud to sem máte daleko, určitě se pokuste navštívit psychologa někde blízko Vašemu bydlišti. Uvidíte, že s podporou vše dobře zvládnete.
Držím palce
Dana

dotaz

17. 08. 2015 18:14:57 - MarieH
Dobrý den,
před měsícem mi byl zjištěn nález na čípku ASC H, nelze vyloučit H SIL. Byla jsem odeslána na kolpo. vyšetření. Při prohlídce mi pan doktor zdělil, že mě nepotěší- kolpo je nehodnotitelné - úzká zevní branka a není vidět ani nitka od Mireny, kterou mám 10. rokem. Byl mi odebrán vzorek na HPV HR, a volat mám za dva týdny. Jsem z toho ve stresu a mám silné úzkosti. Myslela jsem že budu odeslána na konizaci čípku. Vzhledem k neúspěšnému vyšetření mám velbé obavy z rakoviny. Přemýšlela jsem o návštěve jiného odborníka,ale nevím. Poradíte mi, chtěla bych vědět Váš názor.
děkuji Marie
Odpověď:
Dobrý den,
je srozumitelné, že cítíte velké ohrožení - s tím se pojí pocity úzkosti, které popisujete.
V takové situaci je velmi důležité rozumět celé situaci, rozumět krokům, které lékař navrhuje a dělá. Pokud máte pocit, že se svého lékaře nemůžete na vše vyptat, pak bych se na Vašem místě asi obrátila na jiného odborníka, který Vám celou věc vysvětlí.
Držím palce
Dana

HPV infekce

10. 06. 2015 11:09:43 - 25katrin25
Dobrý den,
chci se zeptat jestli HPV infekce v těhotenství u ženy nebo u porodu ohrožuje nějak plod nebo následně miminko.
Odpověď:
Dobrý den,
prosím, zeptejte se někoho z lékařů.
Dana

dotaz

06. 04. 2015 19:42:35 - Mcren
Dobrý den. Potřebovala bych poradit. Jsem po onkologické léčbě karcinomu děl hrdla. Pouze ozařování zvenčí a zevnitř a chemoterapie v roce 2008. Po vnitřním ozařování mám hrdlo slepené, je pro mě nepříjemná i prohlídka od gynekologa. Od té doby nemůžu mít pohlavní styk,partner se do mě nedostane. Myslím, že je to i psychické. Chtěla bych vědět zda je možné děl.hrdlo nějak upravit plastikou? Děkuji vám za odpověď. Renata P.
Odpověď:
Dobrý den,
ohledně možnosti lékařského zákroku - plastiky - je třeba se obrátit na některého z lékařů.
Také bych o tom na Vašem místě promluvila s Vaším gynekologem - "slepené hrdlo" by teoreticky pohlavnímu styku bránit nemělo - je možné, že půjde spíše o nějaké změny v pochvě???
Nejsem ale lékař.
Dana

stereobiopsie prsu

20. 01. 2015 16:41:05 - Evatko
Dobrý den,

poraďte, prosím, s tímto problémem. Čeká mě stereobiopsie prsu, která probíhá vsedě. Bude to náročné, trvat nejméně 20 minut a déle, přičemž musím sedět bez hnutí a v podstatě přihlížet všemu, co se bude dít. Hodně jsem si o tomto zákroku přečetla, abych tomu rozuměla, neboť ze strany lékaře jsem se bohužel setkala jen s velmi stručnými odpověďmi na mé dotazy. Bohužel se však také dočítám, že nezřídka pacientky při tomto zákroku kolabují. Je mi jasné, že podstatnou roli zde bude hrát strach a to je to, co nevím, jak zvládnout. Pokud mu podlehnu, jsem jasný adept na kolaps také. Jenže ten zákrok musím vydržet. Jen mám prostě strach, že mi klesne v průběhu tlak a pak jsem jasná. I odběry krve, pokud byly v minulosti delší, mi dělaly problém. Pomůže tabletka lexaurinu nebo co udělat?
Odpověď:
Dobrý den,
první krok jste udělala - snažíte se zjistit, jak vyšetření probíhá. To je velmi důležité. Myslím, že by bylo dobře se svou obavou seznámit přímo lékaře, který bude zákrok provádět. On Vám může průběžným informováním (popisováním, co se děje) hodně pomoci.
Pokuste se během výkonu soustředit na své dýchání - pokuste se dýchat klidně a tak, aby výdech byl o kousek delší než nádech.
Zkuste si také představit, co nejhoršího by se mohlo stát - byl by to ten kolaps? Jak by se to řešilo? Na místě budou lidé, kteří se o Vás i v takové situaci dokáží postarat....
Co se týče lexaurinu - sama bych si nic neordinovala - domluvte se také na místě, zda je nějaká sedace možná.
Držím palce
Dana

srach z gynekologickych testu

02. 06. 2014 21:24:24 - Veronika W.
Dobry den pani doktorko,

chtela bych se vas zeptat jestli se da nejak predchazet az uzkostnym stavum z nastevy cop. Jsem sledovana uz od 18, ted je mi temer 27. Od doby, co jsem zacala dochazet na kontroly jsem si vypestovala az nezdravy strach, uz jen objednani se na dalsi kontrolu ve me vyvolava zaludecni neurozu, pred dnem D, kdy mam jit na kontolu nespim, posledne jsem dokonce pred vysetrenim nekolikrat zvracela, nejsem schopna se pred tim nasnidat a pak se jeste klepu hruzou si zavolat o vysledky, posledni dobou to nechavam na pribuznych, bojim se. Ted cekam na vysledky, uz v poradi 4 biopsie a musim se priznat, ze nejsem schopna myslet na vubec nic jineho a dela mi nepredstvitelny problem usnout, nemam ani moc pocit hladu. Jedine na co myslim je, kdy uz budou to vysledky a jestli uz ted tam tam potvora propukla. Nekdy si rikam,ze by to snad pro me byla uleva, nez se furt tak bat. Mohla bych se zacit lecit a postavit se tomu celem, takhle porad jen cekam, jestli uz se to predrakovinove bujeni posunulo o dalsi stupen. Prijde mi,ze uz snad ani z dobrych vysledku nemam radost, protoze vim,ze zas za pul roku, 4 mesice pujdu znova vse zacne nanovo.

Dekuji za Vase rady,
Veronika
Odpověď:
Milá Veroniko,
moc se Vám omlouvám, Váš dotaz se mi zatoulal.....
Napadá mne, že bych se Vás potřebovala vyptat ještě na spoustu věcí. Také si myslím, že vzhledem k tomu, že jste této situaci vystavovaná opakovaně, stálo by za to poradit se s někým osobně a pokusit se s obavami pracovat.
Uměla byste se na celou věc podívat i třeba z jiné strany ? Co třeba informace, že se Váš nález 9 let nemění?
Rozumíte tomu, kde se bere Váš strach? Máte nějakou zkušenost s nemocí v rodině? A projevuje se vaše úzkostnost i v jiných situacích?
Máte chuť mi o tom ještě napsat?
Dana

strach z rakoviny :/

12. 03. 2014 22:18:50 - wsmoulinkaa
Dobrý den paní doktorko....mám takovou neobvyklou otázku....je mi 39let už po třetí jdu po půl roce na kontrolu a stěr z děl.čípku,protože tam jsou nějaké změny.

Chci se ale zeptat,je možné děl.čípek úplně odstranit? Může se někdo dobrovolně rozhodnout pro tento zákrok, nebo "vybrání" spodku?
Děti už mám a nebránila bych se....jen nevím jaké rizika to obnáší.
Děkuji :)
Odpověď:
Dobrý den,
to je otázka spíše pro lékaře. Zkuste poradnu některého z nich.
Myslím, že byste si měla promluvit hlavně s Vaším ošetřujícím lékař o možném riziku rozvoje zhoubného onemocnění, ale i o rizicích a vedlejších dopadech případného odstranění čípku či celé dělohy.
Dana

Přítomnost u chemoterapi

13. 02. 2014 22:15:53 - MarieAndělová
Dobrý den,
mamince (56 let) byla zjištěna rakovina vaječníků s metastázemi do dutiny břišní. Kvůli složitosti operace jí byla naordinována nejdříve chemoterapie v cyklech, tj. dva dny s hospitalizací a po třech týdnech další ch. a pak další. Po této sérii chemoterapií bude následovat operace.
Chtěla bych se Vás zeptat, zda během podávání chemoterapie může být přítomen rodinný příslušník? Předem moc děkuju za odpověď.
Odpověď:
Dobrý den,
to asi záleží na každém pracovišti, zda jsou na to zařízeni.
Zeptejte se ošetřujícího lékaře maminky.
Samo podávání chemoterapie nebývá pro pacienty tak náročné (jde vlastně o infuzi) jako období po ní. Zvažte, zda spíše nebýt s maminkou po propuštění domů.
Dana

panické strachy

05. 01. 2014 10:58:43 - monula
Dobrý den,chtěla bych se pozeptat, zda-li nemáte kontakt na nějakého psychologa v Praze, který pracuje formou prožitkového vnímání. Můj syn byl po porodu oživován. Porod těžký a dlouhý. Byl bez plodové vody cca 19 hodin, v infekci. Měla jsme neléčenou mykozu.Hned po porodu inkubátor a antibiotika.Zřejmě si nese s sebou traumatický zážitek. Je mu 10let a každé léto - je narozen koncem června - má panické strachy, že z něčeho umře. Z nemocí, z jedovatých rostlin,...
Pokud znáte odborníka, který by pomohl, prosím o kontakt. V případě, že i Vy s touto problematikou pracujete, napište mi prosím kdy se na Vás mohu obratit. Děkuji za odpověď. S práním pěkného dne Němcová
Odpověď:
Dobrý den,
určitě bychom se mohly setkat a domluvit, co bychom pro Vás a Vašeho syna mohly udělat.
Napište mi na můj mail kontakt na Vás, ozvu se Vám.
Dana

Strach

08. 07. 2013 18:06:22 - simošek
Dobrý den paní doktorko chtěla bych se zeptat mám takoví problém, dělají se mi nějaké vředy na děloze. ale ne furt tak vždy 1 za měsíc nevíte co by to mohlo bejt děkuji vám moc
Odpověď:
Dobrý den,
Vaše otázka mi nějak vypadla. Omlouvám se.
Nicméně je to dotaz spíše pro lékaře. Zkuste některého z nich.
Dana

Strach

05. 06. 2013 17:09:23 - kamisek
Dobrý den děkuji za odpověd , dopisuji svuj věk je mi 32let , jeste dodávám že ze zpravy co si prečetl muj gynekolog zdělil že to nevypada moc dobře, ale co bude dal mi nerekl jen řekl ze se za tri měsice uvidi co poví citologie, jsem z toho na prašky a vubec nevim co bude dal,a proto ten pocit že mam rakovinu :-(nemužu se toho zbavit.jeste jednou moc děkuji a preji krasný den :-)
Odpověď:
Dobrý den,
jak se Vám daří? Jak dopadla kontrola na podzim?
Dana

Strach

28. 05. 2013 12:52:11 - kamisek
Dobrý den paní doktorko,začatkem tohoto roku mi byli zděleny těžké změny na čípku (Cin 3) v dubnu jsem podstoupila konizaci a od te doby se nemužu zbavit pocitu toho že mam rakovinu,pritom vím že to tak neni,mam zachvaty plačtivosti,nemužu spat dost jsem ztratila i na vaze.myslíte že bych si měla zajit k nejakému odbornikovi?snažim se s tím poprat sama ale moc mi to nejde.tak se ptam vas co by jste mi navrhovala,předem děkuji za odpoved K.
Odpověď:
Dobrý den,
já si myslím, že návštěvou odborníka nic nezkazíte. Může se jednat o jednorázovou návštěvu k ujasnění některých věcí a nasměrovaní nebo o dlouhodobou terapii.
Myslím si, že to, o čem píšete, hodně souvisí s nutností vyrovnat se s diagnózou, přijmout fakt, že se mi to mohlo stát.
Většina lidí, kteří se osobně s onkologickým onemocněním nesetkali, si ani nepřipustí, že by se jim to mohlo stát. Je pak těžké se s tím vyrovnat. Nepíšete, kolik je Vám let - mnohem těžší to bývá pro mladé lidi, kde se s rakovinou jakoby vůbec nepočítá.
Důležité je, že se vše zjistilo včas a že jste mohla podstoupit zákrok, který Vás vlastně uzdravil.
Držím palce
Dana

hysterektomie

02. 02. 2013 21:04:57 - malatova
Dobrý den, jsem 6 týdnů po radikální operaci pro pozitivní nález na čípku, nyní 6 týdnů první pohlavní styk, po kterém jsem krvácela. jinak se cítím dobře. Problémy skoro žádné, mám ještě s pohlavním stykem nějaký čas počkat, aby se dobře zhojilo. Při kontrole mi bylo sděleno, že se hojím dobře. děkuji za odpoveď. Jana M.
Odpověď:
Milá Jano,
Váš dotaz je spíše pro někoho z lékařů. Úplně nejlépe by asi bylo poradit se s Vaším ošetřujícím lékařem.
Držte se
Dana

dotaz

30. 12. 2012 15:23:26 - jarmila4
Vážená paní doktorko,
obracím se na Vás o radu. Moje sestra se dlouhodobě léčí s kožní nemocí na vulvě-lichen a má zdvojenou dg. lichen a vulvodynie. Navštívila několik ordinací gynekologů dermatologů, psychiatrů, byla léčena na oddělení bolesti, ale nikdo jí nedokázal pomoci od nepřijemných bolestí. Z internetu jsem se dozvěděla, že toto onemocnění je opravdu nadmíru nepříjemné až trýznivé, léčba je obtížná a velmi často neúspěšná. V poslední době je apatická, zhubla, neužívá léky, které jí nepomáhají. Tato nemoc jí obtěžuje i v noci ,špatně spí. Stále častěji mluví tom, že živoří a že život nemá cenu. Má divné myšlenky. Velmi se o sestru bojím, ale nevím jak jí pomoci. Odmítá další vyšetření, s tím, že všicni lékaři jí řekli, že už neví jak jí pomoci. Je to opravdu tak beznadějné v 21. století?

Odpověď:
Dobrý den,
je těžké navrhnout nějaké řešení - píšete, že sestra už absolvovala spoustu vyšetření a pokusů o terapii.
Jedna věc je řešení jejích obtíží - léčba obou problémů. Na té by se měli podílet somatičtí lékaři, psychiatr i psycholog. Druhá možnost je práce s aktuálním stavem (jako stavem v tuto chvíli jakoby neměnným - jak píšete absolvovala spoustu vyšetření a nic nepomáhá) - asi by se nejlépe hodila podpůrná psychoterapie - jako doplněk léčby bolesti a psychiatrické péče.
Zkuste ji nasměrovat na psychosomaticky orientovaného lékaře či psychologa, ten jí pomůže celou situaci zmapovat a nasměrovat ji dále v terapii.
Vy sama jí můžete asi nejvíce pomoci tím, že pro ni budete. Že jí budete naslouchat, když bude potřebovat o své situaci mluvit, postěžovat si.
Držte se
Dana

operace

08. 12. 2012 19:52:20 - Katerina Vorlicka
Dobrý den.Potrebovala by jsem poradit.Při odeslani do nemocnice mi lekar při vyšetreni řekl že musim podstoupit operaci.Na ultrazvuku v děloze se něco objevilo ale nejsou si jistí jestli je to myom,haematon.Do zprávy mi napsal uz-jednokomorovanasuspektn ianechogenita 5krat2,7cm,dělohase smišeně echogennim utvarem souvisejcim s dutinou ponechavajícím cca7mm intaktni steny delohy,douglas bez volne tekutiny.Tumor uteri myoma?haematon.Doporučení:HSK-operacni hysteroskop,LPSK,vzhledem k nejasnosti nalezu operace v připade nutnosti souhlasi s odstraněnim delohy. mužete mi poradit jestli jsem udelala spravně je mi 29let a mam 3 deti co to znamena .dekuji
Odpověď:
Dobrý den,
bude to dotaz spíše pro lékaře.
Já si myslím, že k odstranění dělohy by došlo opravdu jen v případě, že by to lékaři vyhodnotili jako nutné.
Myslím, že vzhledem k tomu, že máte tři děti, je to rozhodnutí správné. To nejdůležitější teď je zdravá máma pro ně.
Držím palce.
Dana

Dík

06. 12. 2012 15:06:01 - MiroslavaJir
Dobrý den, děkuji za Vaše slova. Nemohu nalézt Váš mail. Mirka
Odpověď:
Zkuste ho vygooglovat :-)
Dana

Strach

05. 12. 2012 19:06:43 - MiroslavaJir
Dobrý den,
jsem onkologická pacient od roku 2003, kdy mi byl diagostikován rozsáhlý carcinom děložního hrdla, který zasahoval částí do dělohy a částí do pochvy. Oznámení o této nemoci, formou:" ... nedá se to operovat, budeme to léčit..." byl pro mne první šok. Nástup do nemocnice hned druhý den, bez jakékoli informace co se bude dít, jsem prodělala biopsii, o které jsem nic nevěděla, a co vlastně obnáší. Bez informací, bez utišujících léků, bez lidského přístupu. Nezvládla jsem to. Po dvou hodinách po té biopsii, jsem měla podstoupit další vyšetření primářem oddělení. Nešlo to, odmítla jsem. Co následovalo. Povolali psychiatra a psychologa. Psychiatr, mladý muž, mi po půl hodinovém rozhovoru napsal léky na uklidnění a do zdravotní karty zapsal, že jsem psychicky labilní. (na jednom vyšetření mne sestra uvedla do ordinace ... " jo to je ta hysterka od vedle...")Psycholožka, ta si mne pozvala do své ordinace, strávily jsme spolu cca 3 hodiny a skončilo to domluvou, že mi sama vymohla lepší zacházení, informovanost, propustky na víkendy domů. Po celé anabázi, chemoterapie, radioterapie a brachyterapie, což trvalo cca 4 měsíce, následovala rekonvalescence v délce 9 měsíců. Po té měly následovat pravidelné kontroly vždy po 3 měsících. Pro mne nepředstavitelný problém, hrůza prodělané léčby, bolest, přístup lékařů a sester, atd., navíc vyvrcholila prohlášením ošetřující lékařky " .. když nechcete tak chodit nemusíte ... ". Tak jsem nechodila, naposledy jsem byla v roce 2007, od té doby ne. Je tomu však asi týden, pociťuji bolest v podbříšku a občas se objevuje krvácení, takže se myslím, že se rakovina vrátila. Mám hrůzu jen s pomyšlení, že bych se měla nechat vyšetřit. Ano, pokud mne protáhnou "tunelem", tak ještě ano, ale ostatní ...nástroje, přístroje, osobní vyšetření, případně operace..to ne. To to raději vzdám, viděla jsem to v nemocnici, jaké to jsou bolesti, ta hrůza, bezmocnost a neodvratný konec. Co dál? Jak dál?
Mirka
Odpověď:
Milá Mirko,
ani se mi nechce komentovat to, co popisujete. Je to smutné.
Nicméně mám potřebu Vás nabádat, abyste vyhledala lékaře, problém, který máte, řešila.
Pokud nemáte v danou nemocnici důvěru, zvolila bych nemocnici jinou. Doufám, že to, co popisujete, je spíše vyjímkou.
Možná by bylo dobře se sejít s nějakým psychologem, který by Vás celou situací provázel. Kdybyste nevěděla, kam se obrátit, napište mi na můj mail a zkusíme někoho najít společně.
Držte se
Dana

neadekvatni strach

29. 08. 2012 11:56:40 - nada28
dobry den pani doktorko, jsem po koniazci delozniho cipku. Problemy, resp. podezreni na rakovinu je resim od kvetna. Mivam opravdu, hodne vykyv nalad, nekdy mam hrozny strach a nevim co s nim, jak s tim nalozit, pak mam skvelou naladu, a vsude vtipkuji. Opravdu se ale obavam, ze uvnitr hluboko ziju kvuli tomu ve stalem stresu a ze ikdyz budou vysledky z histologie pomerne priznive, porad budu mit v podvedomi, ze me telo zradilo, a ze to muze prijit znovu, a to je strasne. Uz jako dite jsem prekonala detskou epilepsii, a ikdyz me vyradili z evidence po dvou letech, ze jsem zcela zdrava, ze detsky mozek se vyviji, a u me se to pubertou srovnalo, tak si to podvedome nesu sebou cely zivot, ze svemu telu tak uplne neduveruju. Da se vubec nejak poradit, nejakymi terapeutickymi triky nebo nejakou validni radou moje psychika dat do poradku? chteli bychom po dobrych vysledcich deti, a moje predstava, ze budu takove klubicko nervu me desi... dekuji moc za vasi radu
Odpověď:
Dobrý den,
myslím, že jde o dvě věci. Jednou je strach z nemoci a tou druhou je nejen v případě nemoci, ale i obecně - nebýt na sebe tak přísná, nemyslet si, že vše musí být na 100% a že jakékoliv selhání znamená, že nejsem vpořádku, že nejsem dost dobrá. Tuto druhou věc můžete určitě řešit s psychologem v nějaké dlouhodobější terapii.
Co se týče obav z nemoci - asi skoro každého někdy napadlo, jak těžké by pro něj bylo, kdyby se měl konfrontovat s nějakou smrtelnou nemocí. A vy jste se tohoto tématu tak trochu dotkla, zažila jste pocit přímého ohrožení, když jste kvůli nálezu na děložním čípku musela podstoupit konizaci.
Pokud histologie dopadne dobře, budete zdravá a pak je pravděpodobnost, že v budoucnu budete konfrontována s podobným problémem stejná, jako u kohokoliv jiného (zdravého).
Pokud by výsledek nebyl dobrý, určitě existuje další postup pro vaši úzdravu - to Vám pak vysvětlí Váš lékař.
Asi nejlépe je, pokud se necítíte dobře, připustit, že je to přiměřené Vaší situaci - že se obáváte výsledku vyšetření a tak se necítíte dobře. Někdy už to pomůže, že se obavy objevují méně často. Dobré je také zaměstnávat se něčím příjemným, pracovat na něčem - prostě mít pozornost zaměstnanou něčím jiným, aby chvíle nepohody přicházely co nejméně.
Úzkost se také někdy daří eliminovat tím, že o svém problému vím co nejvíce (úzkost je vlastně obava z neznámého), a proto bych doporučovala o všem co nejotevřeněji diskutovat s lékařem, vyptat se ho na vše, co Vás k tématu napadá, čeho se obáváte. Pokud znám svůj problém, můžu s ním cíleně bojovat - mám ho tím tak trochu pod kontrolou - a kontrola nad věcí opět snižuje úzkost.
O svých obavách zkuste také mluvit s někým blízkým - pomůže to Vám (vypovídáte se, utřídíte myšlenky), ale i tomu druhému - bude lépe rozumět třeba těm výkyvům nálad.
Moc držím palce, přeji jen dobré zprávy.
Dejte vědět, jak se máte.
Dana

operace delozniho cipku

23. 03. 2012 12:45:10 - marie dolenkova
jsem po operaci delozniho cipku byl tam nador je us 3roky a stratila jsem reflex na moceni co znamena ze se sama cevkuji co 3hodiny lekar rika ze se stim neda nic delat nejsem ani po chemo terapii ani po ozarkach mela jsem duchod treti stupen tet mi dali druhy mam jit do prace vubec nevim co mam delat ta se to nejak operovat dekuji
Odpověď:
Dobrý den,
ptáte-li se na operaci, je to dotaz pro lékaře. Já jsem psycholog.
Zkuste tedy poradnu některého z lékařů.
Dana

20.3.2012

20. 03. 2012 18:22:27 - Medvedová
Dobrý den chtěla jsem se zeptat moje gynekoložka my odebrala stěry s cytologie mněla jsem tam nález ,paní doktorka mně poslala na vyšetření a noví odběr odběr pan doktor mně vyšetřil a řekl my že my stěry nebude odebírat až v červnu .Chtěla sem se zeptat mám problém ten že má zapáchající vítok z pochvy myslela sem si že my pán doktor odebere stěry ale nestalo se tak nevím jak se zachovat mám se obrátit na svoji pani doktorku nebo vyčkat na další stěry v červnu .Předem děkuji za odpověď Medvedová.
Odpověď:
Dobrý den,
Váš dotaz je pro lékaře. Prosím, napište do jejich poraden.
Dana

LSIL(včetně HPV) a jiné nemoci

19. 12. 2011 21:03:21 - Petka K.
Dobryý den budu se snažit bejt stručná.Chodim pravidelné na prohlídky na gynekologii a bylo mi ted zjištěno ASIL(včetně HPV),snažil se mi doktro vysvětlit co to znamená. Chtěla bych se vás zeptat ještě tak trochu mimo,od jara marodim dlouhodobě,začlo to Ulcerozní kolitidou v konečníku,ted je v remisi i ksyž mám furt nějaké potíže bolesti břicha apod. V létě zjištěna snížená funkce štítné žlázy,ted upravena hormony,napodzim zánět a polyp žaludku který se prý taky pěkně hojí. Byla jsem ale odeslána k psychiatrovi,prý jsem více uzkostlivá,mám depresivní poruchu a i kvuli psychosomatickým potížím mi je doporučena dlouhodbá psychoterapie. Ještě my byl zjištěn zvýšenej faktor VIII a v souvislosti ze střevem mám 6krát větší riziko na trombofílní stavy,takže musim při těhotenství apod dostávat nějaké injekce a vysadit hormonální antikoncepci. Chtěla jsem se zeptat zda gynekologickej nález muže mít něco společného s jinými pitížemi co mám,třeba to tlusté střevo. Doktor mi to oznámil a já už nemám sílu aby se něco nacházelo a furt brečim.
Na gynekologii chdim pravidelně po pul roce,ted pan doktor chce abych přišla po 3-4 měsících,tak jsem ráda,že aspon tak.
Děkuji vám moc za odpověd a radu a přeji pěkný večer.
Odpověď:
Dobrý den,
medicínské souvislosti vašeho stonání Vám bude muset vysvětlit lékař. Zkuste některou jejich poradnu.
Co se týče psychiky v nemoci - pravdou je, že vznik a průběh vlastně každé nemoci závisí mimo jiné i na psychickém rozpoložení pacienta.
Například u ulcerozní kolitidy je prokázáno, že na její zhoršování a zlepšování má psychika velký vliv.
Určitě bych vám také doporučila návštěvu psychologa, který by Vás mohl celým stonáním provázet.
Držím palce
Dana

potřebuji poradit

14. 10. 2011 13:54:36 - Kata
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jsem ve 29 týdnu těhotenství. A četla jsem, že mezi 30-32 týdnem se dělá 2 ultrazvukový screening, akorát nevím zda se provádí v porodnici a nebo ho může udělat i můj gynekolog? moc děkuji za odpověď.
Katka
Odpověď:
Dobrý den,
jsem psycholog, nevím, jak to přesně je. Proč se nezeptáte svého gynekologa? Jinak by tento dotaz byl asi spíše pro někoho z porodníků.
Ale myslím, že ho může provést i váš gynekolog.
Dana

karcinom prsů

10. 09. 2011 00:06:43 - Anastázie
Přeji dobrý den,

nedávno jsem zjistila, že mám genetickou dispozici ke karcinomu prsů. Na tuto nemoc zemřela maminka (před rokem) a babička, byla jsem svědkem veškeré léčby a umírání obou (byť se nemoc odhalila v brzkém stádiu, podnikly se všechny kroky) již od brzkého dětství. Tata nemoc ve mně zanechala značný blok, bojím se ji jako čert kříže. Informace, že jsem zdědila mutaci v genu BRCA1 mě neustále pronásleduje. V podstatě na to myslím tak často, že si bojím, že nemocnění snad přivolám jenom tím. Nemám s kým se o tom v rodině promluvit, pořád to v sobě nosím a každá kontrola je pro utrpení. O kolik procent je riziko rakoviny prsů vyšší, pokud je výše uvedená genetická predispozice? Je léčba rakoviny prsů jiná u těchto lidí (sleduje se nějak mutace na buněčné úrovní? atd?)? Existuje nějaká osobní poradna pro podobné pacienty? Předem děkuji za odpověď!

S pozdravem,
Ana
Odpověď:
Milá Ano,
na otázky ohledně nemoci samotné by vám nejlépe odpověděl Dr. Zikán ve své poradně. On se touto problematikou přímo zabývá.
Co se týče poradny a dalších informací, možnosti si popovídat, asi bych se obrátila na společnost Mamma-help, mají i telefonickou linku, je možné tam zajít osobně.
Držte se
Dana

psych.blok

01. 09. 2011 21:53:48 - KIKAKRUPOVA
Dobrý večer paní doktrorko,

nedávno jsem Vám psala svůj problém ohledně viru HPV.Před 2lety mi ho diagnostikovali a já měla typ vysoce rizikový a nález CIN I.Měla jsem velký problém s osob.intimním životem,který stálé přetrvává.Nyní toho času jsem již zdravá,tělo si viru zbavilo samo bez nutností konizace jsem HPV HR negativní,mám za sebou druhou dávku vakcíny Cervarix.Přála bych si začít sex.život(2roky sexuálně nežíju),jenže můj problém narost do té míry,že při představě pohlav.styku se mi zvedá žaludek a nejsem ničeho schopná. Všude slyším,že jsem nejspíše frigidní žena,nevím co dělat. HPV mi zásadně změnily život a já nejsem stálé schopná normálního života. Předem Vám moc děkuji za Váš čas,odpověď a odbornou radu.
S pozdravem Kristýna
Odpověď:
Milá Kristýno,
nevím, zda Vám v tuto chvíli mohu poradit takto po internetu. Myslím si, že pro možnost obnovení sexuálního života bude třeba terapeuta (nejlépe sexuologa) a trpělivého partnera.
Rozhodně je prima, že ohledně nálezu na čípku je vše vpořádku.
Pokud jste před tím žila uspokojivým sexuálním životem a lze tedy předpokládat, že současné problémy souvisí hlavně s gynekologickou diagnózou, myslím, že by se díky terapii a ohleduplném přístupu partnera mohlo vše změnit.
Asi to teď bude hlavně o odvaze někoho z terapeutů oslovit - možná tedy lépe sexuoložku. Dejte mi vědět, zda se to podařilo.
Držím palce
Dana

LSIL

22. 08. 2011 19:18:23 - kamiiat
Vážená paní doktorko,
chtěla bych Vás poprosit o radu. Je mi 24let a cca před měsícem jsem byla na pravidelné gynekologické prohlídce(1x za rok). Při této příležitosti mi pan doktor dělal stěry, kt.poté zaslal na rozbor(jako vždy). Dnes mi však volal, že stěry nedopadli úplně dobře(jako tomu bylo doposud), ale že tam "něco" našli. zřejmě LSIL. doporučil mi Vaše www stránky, abych se podívala o co se jedná. Dále mi doporučil přijít cca za půl roku na další stěr. Také mi říkal, že tento nález má za život cca 80% žen do 25 let a ve většině případech je to v pořádku. Nic jiného, žádná léčba, omezení... nic. Jsem z toho značně nervózní. Poté co jsem si o tom více přečetla.. nechápu jak jsem k něčemu takovému mohla přijít. Partnera mám stálého již 5 let. Nevěra v našem vztahu jak z mé tak i z jeho strany je vyloučena...Vůbec nevím co mám dělat...jsem z toho opravdu zoufalá..
Odpověď:
Dobrý den,
myslím si, že po přečtení informací na webu (u nás nebo jinde) by bylo dobře si promluvit s panem doktorem, nechat si vše vysvětlit (o co se jedná, proč stěr za půl roku.......). Myslím, že Vaše obavy může zmírnit jen to, že budete celé věci rozumět. Internet je sice přeplněný informacemi, pokud je ale člověk laik, je třeba, aby mu s jejich tříděním pomohl odborník.
Domluvte si termín u pana doktora a nechte si zodpovědět všechny Vaše otázky (i ty, které se Vám třeba zdají "divné"). Žádná otázka není "divná" pokud u vás vede k nejistotě a obavám.
Držte se
Dana

Kateřina

28. 05. 2011 19:18:24 - Katik.at
Dobrý den,
už jsem jsem jednou psala, 5.4.2011. Asi před 2 dny jsem prodělala úplnou konizaci děl. čípku + odebrání okolní poškozené tkáně. S přítelem to teď taky není ideální, nějak se hádáme, nevím, jestli přišla dvouletá krize nebo jeslti je úplný konec. Každopádně jsem hledala v okolí mého bydliště psychologa, který by se zabýval psychosomatickými problémy a jednoho jsem našla, bohužel, než jsem se stihla objednat, pán zemřel :-(. Takže to nevidím do budoucna jako dobré. Zkusím se kouknout po někom v Praze, jezdím tam i na gynekologii a byla jsem tam i na té operaci, i když je to asi 100 Km od mého bydliště.
Každopádně děkuji moc za zodpovězení mého předešlého dotazu.
Kačka
Odpověď:
Milá Kačko,
najít terapeuta se zaměřením na psychosomatickou problematiku v Praze nebude těžké.
Držím Vám palce
Dana

Prosím o pomoc

13. 04. 2011 16:18:40 - Elizabet
Dobrý den, chci Vás poprosit o radu, jsem nešťastná, jelikož jsem během 7 let šla několikrát na interupci, vždy jsem chtěla dítě a pak jsem se to udělala, prostě hrozná panika, doma všechno v pořádku. Mám dvě děti, píšu jen tak útržkově, ale ani se nedá o tom psát, ale jsem úplně ze sebe zoufalá a nevím co se vždycky se mnou děje, jen vím, že chci dítě. Děkuji za vaši odpověď K.
Odpověď:
Dobrý den,
Váš dotaz mi nějak proklouzl - moc se omlouvám za pozdní odpověď.
Z toho, co píšete ale příliš nevyčtu.
Jestli tomu dobře rozumím, rozhodnete se pro další (3) dítě a když otěhotníte, leknete se a řešíte to interupcí. Je to tak?
Myslím, že by bylo dobře si najít terapeuta,, který by to s Vámi probral osobně, pomohl Vám zjistit, co to vlastně chcete - možná, že nejde jen o to miminko, ale třeba přání být v těhotenství chráněna...., utéct od něčeho, co Vás netěší (práce......), získat nějakou výhodu spojenou s dalším těhotenstvím...... to se takto na dálku těžko posuzuje. Vyhledejte pomoc, s někým vše v klidu proberte, vyjasněte si to.....držte se
Dana

Kateřina

05. 04. 2011 20:49:58 - Katik.at
Dobrý den,

je mi 20 let a před 3 roky jsem měla první nález na HPV na děložním čípku, podstoupila jsem částečnou konizaci, teď mě čeká konizace čípku pod celkovou narkózou. Byla jsem i opakovaně léčena na záněty vaječníků. Teď už konečně, proč jsem píši. :-) Od nálezu si "nemoc" nechci moc připouštět k tělu, snažím se, aby mne to v současném životě nijak neomezovalo, ale poslední 4 měsíce mám s přítelem velmi bolestivý sex, z lékařského hlediska jsem údajně v pořádku. Proto se chce zeptat, zda je možné, popř. jak to řešit, mít v sobě nějaký duševní blok, který způsobuje bolestivost? Už jsem opravdu zoufalá, přítel to zatím toleruje, ale 4 měsíce jsou 4 měsíce a je to velmi nepříjemné. Vím, že takhle po internetu je to velmi těžké radit nebo přijít na nějaké řešení, ale ani jeden z gynekologů (specialista na děl. čípky a obvod. gynekolog nepřišli na důvod bolesti ani na řešení). Předem moc děkuji a přeji hezký den, Kateřina
Odpověď:
Milá Kateřino,
nejsem lékař, ale představuji si, že např. opakované záněty mohou způsobovat v malé pánvy srůsty apod...... chci tím jen říci, že příčina vašich bolestí bude možná někde mezi - tedy bude se na ní podílet jak vaše somatické zdraví (opakované zákroky a záněty) a také jistě psychika - někdy stačí i třeba malinká bolest, které si všimneme, čím více si jí všímáme, tím se stává intenzivnější, to pak vede k napětí a to opět k bolesti - a je z toho začarovaný kruh.
Určitě je dobře, že jste vše konzultovala s lékaři. Možná je teď čas vydat se i tím druhým směrem. Opravdu Vám budu těžko radit takto na dálku bez znalosti celé situace, lépe by bylo vypravit se za psychologem někde v místě bydliště - nejlépe za nějakým, který pracuje s psychosomatickými klienty.
Dejte vědět, zda se to podařilo.
Dana

strach

30. 01. 2011 14:10:50 - Mark
Děkuji za odpověď. Teď bude následovat asi klasický dotaz - a bylo by možné objednat se přímo k vám? Chvíli jsem si myslela, že se s tím nějak poperu, ale u mého tatínka našli nádor v játrech a já teď zjistila, že vlastně vůbec nevím jak s ním mluvit o sobě, o něm.
Odpověď:
Dobrý den,
já jsem na mateřské dovolené, v současné době nepracuji. Je možné, že to od dubna bude jinak, ale to nemohu slíbit a zároveň si myslím, že by Vás měl někdo podpořit hned.
Zkuste se po někom podívat, případně na stránkách kliniky snad najdete můj e-mail, tak mi napište, někoho najdeme spolu.
Co se týče komunikace s tatínkem - asi je dobré si sednout a říct mu, že jste nejistá, že byste ho ráda podpořila, ale nevíte jak. Nabídněte mu pomoc - doprovod k lékaři, společné aktivity........ a nechte to na něm.
Uvidíte, zda on sám bude ochoten o nemoci mluvit.
Možná, že když budete mluvit o sobě, bude i pro něj jednodušší mluvit o sobě. Jsou pacienti, kteří mluví o tom, že se na nemoc cítí sami, protože okolí se snaží dělat jakoby nic. Někdo se s tím ale potřebuje vyrovnat sám a i to je třeba respektovat.
Nezbývá, než se ho prostě zeptat, říct mu o své nejistotě.
Držte se
Dana

strach

26. 01. 2011 16:33:19 - Mark
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli je možné přivodit si zdravotní komplikace svým strachem. 2x jsem samovolně potratila po druhém potratu mě lékař začal posílat na různá vyšetření. Zjistili mi imunologický problém, streptokoka, myom deformující dělohu a naposledy těžkou dysplazii děložního hrdla. Byla jsem na konizaci, ale výsledky dopadly špatně a musím na další. Hrozně toužím po miminku, ale cítím se jako vadné zboží, dělám si výčitky kvuli partnerovi, že ho asi připravím o možnost mít své vlastní děti, stále se sleduji, cítím každé píchnutí v podbřišku. Jakoby ze mě odcházela chuť do života. Každý mi říká at nefňukám, nepřipouštím si to ...další konizace dopadne dobře a jestli budu myslet na to, že špatně tak to tak bude. .. Jsem vystrašená sama ze sebe.
Odpověď:
Dobrý den,
je naprosto srozumitelné, že se necítíte dobře, když zažíváte to, co popisujete. Obavy o zdraví a o to, zda budete moct mít děti Vás hodně tíží a tížily by každého z nás. Někdy mám pocit, že je lépe přijmout ten fakt, že v určité situaci se cítíme špatně (máme na to nárok) a tím se můžeme zbavit pocitů viny a úzkosti z toho, že nedokážeme být v klidu.
Je to taková past - necítíme se dobře a k tomu si ještě přidáme výčitku za to, že nezvládneme to, co od nás chce okolí - nemyslet na to, myslet pozitivně.... ať si to oni v naší situaci zkusí.
Jde jen o to, aby ten strach nebyl zbytečně veliký (neopodstatněný). Proto by bylo dobře co nejvíce mluvit se svým lékařem, vyptat se na vše - co se bude dít, co od zákroku máte očekávat, jaký bude pravděpodobně výsledek (co se ví už teď a co vyplyne až po zákroku), jaké komplikace by v souvislosti se zákrokem mohly přijít, jak on to vidí s případným mateřstvím.....
Najděte si někoho, kdo Vás vyslechne, kdo Vám nebude radit (buď v klidu apod.), ale poskytne ucho k vyslechnutí a třeba i rameno k vyplakání. O pomoc můžete požádat i odborníka (psychologa).
Držte se.
Dana

....

01. 01. 2011 22:00:30 - Tera
Dobrý den,
je mi 18 a nedávno mi vyndali tělísko, proto jsem byla nucena se spoléhat jen na kondom. Bohužel nějákým nedopatřením příteli po sexu sklouzl a zustal ve mě. Mám teď strach abych nebyla náhodou těhotná. Chci si udělat těhotenský test, ale bojím se že je moc brzy a výsledek nebude správný. Bohužel tento týden (6.1.) mi mají zavádět nové tělísko. Chci se zeptat jestli je opravdu test spolehlivý už po pátem dni a jestli by nebylo lepší říct to mojí doktorce. děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
myslím, že o jakýchkoliv pochybnostech byste měla se svým lékařem mluvit.
Spolehlivost testu neumím posoudit, zeptejte se někoho z lékařů.
Dana

Obavy

28. 12. 2010 13:41:49 - Karina
Dobrý den,chtěla bych se zeptat jakými všemi způsoby se dá HPV virus přenést.Vytvořily se mi dole kondylomy a můj gynekolog mi je zřejmě vypálil kyselinou trichloroctovou.Den po té jsem byla na prvním očkování Silgard.Kondylomy mi za pár dní zmizely.Dá se tento virus přenést i ted?Před dvěma dny me můj přítel mě orálně i ručně uspokojoval,je riziko,že by mohl být nakažený?Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
Váš dotaz je spíše pro některého z lékařů. zkuste jejich poradny.
Hezký den
dana

Beznaděj

25. 11. 2010 15:11:15 - Stela
Dobrý den,
jsem téměř 4 roky po úspěšné léčbě karcinomu děl.čípku.,s tím že proběhla náročná radikální operace+radioterapie.Vše jsem snášela dobře-myslím fyzicky,po psychické stránce to bylo neúnosné a vlastně to trvá dodnes.Nedokážu se vyrovnat hlavně s nemožností mít další děti,nemluvě o nulovém intimním životě..Mám malé dítě,kterému nejsem schopna se plně věnovat-chybí mi nadšení a energie.Musím užívat vysoké dávky hormonů,abych vůbec mohla fungovat,mám strach z budoucnosti až si tato léčba začne vybírat svou daň..
Děkuji za Váš čas. Stela
Odpověď:
Milá Stelo,
chápu vaše starosti a obavy.
Vyrovnat se s faktem, že už nikdy nemůžu mít děti je těžké (někdy i pro ženy, které už děti neplánovaly - ta definitiva). Nabízí se nutnost najít smysl svého života někde jinde. Vy máte malou dceru, o kterou se staráte. Není to podle vašich představ, ale možná, že vzhledem k situaci, ve které jste, pro ni děláte maximum. A to je důležité. Čas, který Vám zbývá (který byste byla věnovala dalšímu dítěti) zkuste využít pro sebe - budování domácnosti, cvičení, kreslení, keramika, zpěv, sport......... cokoliv, co by mohlo vylepšit vaši náladu.
Co se týče důsledků léčby - je třeba komunikovat s lékaři, vyptat se na vše, co Vás napadá (někdy se ostýcháme, protože máme pocit, že náš dotaz je "blbý"), zeptejte se, co pro sebe můžete udělat, jak vy sama můžete svou situaci zlepšit. Prostě začněte u sebe. Je důležité dělat konkrétní malé kroky - postupně. Když vy budete klidnější, v lepší náladě, bude se vám lépe dařit i v kontaktu s Vašimi blízkými.
Pokud se takto nedobře cítíte už čtyři roky, asi bych i zvážila návštěvu nějakého odborníka - psychologa či psychiatra - pomohli by Vám s nastartováním té změny.
Držím palce
Dana

psychický blok

04. 11. 2010 14:34:07 - KIKAKRUPOVA
Dobrý den paní doktorko,nemám rakovinu a oproti pacinetkám s onkologickými problémy je můj problém pouhou banalitou,ačkoliv mi značně změnil život. Asi 15měsíců vím,že jsem HPV hight risk pozitivní.Pravděpodobně jsem se nakazila od minulého partnera,který mne velmi často podváděl,já to však zjistila poměrně pozdě.Mám již dvě deti,30let.Můj problém je v tom,že již 15měs.bojují s obavou,že každý další muž může být HPV pozitivní a přestala jsem žít nejen sexuálně,ale i citově.Dost mně to znepokojuje,protože si dost uvědomuji,že můj stav není opravdu přirozený a můj strach mi znemožnuje spokojeně žít a mít jakýkoliv kontakt s mužem. Můj současný nález je CIN1,který byl zjistěn cytologickým stěrem a kolposkopie byla negativní. Když se s nějakým mužem seznámím,tak s ním opravdu nejsem schopná mít sexuální styk,není to tím,že by mně nepřitahoval,ale je to něco v mojí hlavě,co je tu jako jeden velký otazník,který mi říká POZOR,že ten muž může být také HPV pozitivní a já se bojím,že by se můj stav tím mohl zhoršit.Vím,že má obavy je malicherná,ale jak říkám někdy málý problém může člověku značně změnit život a ten člověk se může uzavřít a přestat se radovat.Předem se omlouvám za to,že tady píšu,jelikož Vaše rady potřebuje řada žen s důležitějšími dotazy,ale pokud odpovíte budu moc ráda a vděčná. S pozdravem a poděkováním za Vaše stránky Kristýna K.
Odpověď:
Dobrý den,
žádný problém není banalitou pokud ho máme. Podívejte se, jak významně vám zasahuje do života. Při čtení Vašeho dotazu mne napadalo, že to, co potřebujete, jsou hlavně informace o celém problému - a myslím, že hlavně od lékaře. Požádejte svého gynekologa o konzultaci a vyptejte se ho na vše. Napadá mne třeba: pokud jsem HPV pozitivní, zvyšuje se riziko dalšího onemocnění pokud budu mít styk s nakaženým partnerem? Jak velká je pravděpodobnost, že se podaří při pravidelných prohlídkách nemoc uhlídat? Jak je třeba se chovat (v sexuálním životě), aby bylo riziko nákazy co nejmenší?........
Nejsem lékař, nedokážu na tyto dotazy odpovědět. Napadá mne jen, že takovou první pomocí by mohlo být používání prezervativu.
Čím více se toho o svém problému dozvíte, tím Vám bude lépe - nebudete bezmocná, budete vědět, co dělat. Bezmoc a nevědomost je to, co Vám nedovolí cítit se dobře.
Držte se
Dana

Hysterektomie - jak odpovídat

08. 09. 2010 16:10:45 - Rozmarýna
Dobrý den, je mi 50 let a jsem 13 dní po hysterektomii. Vím, že o nic nejde, byl to kus masa plný nádorů, který již nepotřebuji. Přesto mi dělá velký problém, odpovídat lidem, s čím jsem byla na operaci. V zaměstnání jsem řekla řediteli, že jdu na operaci a jak dlouho v práci nebudu. Byl taktní, popřál mi uzdravení, neptal se s čím jdu. Největší drbna z práce mě však viděla na gynekologii a před operací se mě vyptávala, jestli jdu na hysterektomii, odpověděla jsem, že jdu na laparoskopii - což jsem tak úplně nelhala. Teď mě bombarduje smskama, protože jí nezvedám mobil a ptá se zda mám dělohu. Opravdu nemám zájem, aby v zaměstnání všichni věděli, že jsem bez dělohy. Mám tam vysoké postavení a mezi všemi těmi mužskými manažery bych se cítila trapně, kdyby to věděli. Nevím, jak mám odpálkovat podle mě neomalené dotazy, s čím jsem byla na operaci. Někteří lidé jsou tak neodbytní, že když odpovím vyhýbavě, tak naléhají na přesnou odpověď. Kupř. můj spolužák mě potkal v nemocnici a tak dlouho naléhal, až jsem mu to řekla, i když jsem nechtěla. Prosím poraďte, jak odpovídat. Vždyt těm lidem po tom nic není.
Odpověď:
Dobrý den,
někdy je to těžké, protože se bojíme, aby se někdo druhý neurazil, ale doporučovala bych Vám říci, že o tom nechcete mluvit. Vy nemusíte nikomu sdělovat, na jaké operaci jste byla. Když budete vy přímá - "nechci s tebou o tom mluvit", nebude prostor na další otázky, které vás tlačí k dalším vyhýbavým odpovědím.
Můžete druhému poděkovat za zájem o Vás a zároveň sdělit, že o podrobnostech s ním mluvit nechcete.
Někteří to vezmou jako jasnou informaci, že není třeba se tím dále zabývat, jiní možná budou mít snahu "pátrat dál" - viz. kolegyně s SMS - jasné je, že ti, kteří se nedokáží spokojit s odpovědí, že o tom nechcete mluvit, budou vymýšlet, co za operaci to asi mohlo být...... tomu nikdy nezabráníte.
Takže - ochráníte sebe před dalšími dotazy, ale je možné, že se budou mezi některými šířit různé dohady o vašem stavu (to je daň za to, že jim to neřeknete :-) ).
Ale vydržte, většinou to netrvá dlouho a brzy vše utichne.
Dana

pomoc

23. 06. 2010 11:21:28 - ppavel
Dobrý den,již nějakou dobu mám na straně jazyka takovou bulku,vřídek,nevěnoval jsem tomu pozornost,nebolí to,nezvětšuje se to,ale ted mám panickou hrůzu,že jede o rakovinu a nevím co dělat.prosím napište
Odpověď:
Dobrý den,
nejlépe bude dojít k lékaři. Je to někdy hodně těžké, máme pocit, že dokud se o problému nedovíme, tak není. Ale může to být i nějaká banalita, pak by se Vám ulevilo. Pokud by to bylo něco závažného, tak čím dříve se to začne řešit, tím lépe.
Tak odvahu a držím palce k dobrým zprávám.
Dana J.

HPV-vyšetření muže

14. 06. 2010 14:58:07 - DanielaKol
Jsem několik let po conizaci děložního čípku, nyní byl znovu zjištěn HPV. Téměř s naprostou jistotou jsem byla nakažena partnerem, kterého nehodlám opustit. prosím o informaci:
1, je možné testovat na infekci i muže? kde? za jakých podmínek
2.je-li skutečně nositelem infekce můj partner, jaké je riziko sexuálního styku s ním?

děkuji, Daniela
Odpověď:
Milá Danielo,
s tímto dotazem se, prosím, obraťte na některého z lékařů.
Já jsem psycholog a tyto věci tak úplně neovládám.
Dana

DĚKUJI

20. 05. 2010 20:41:02 - romanaStrapo
DOBRY den,ja vám děkuji..jsem mlada bude mi 23 let a vím že jsem psichycky nevyrovnaná.ale nikdo mi nepomuže jen ja sama..pusobí na mě i prace,domacnost a starosti.jednak jsem s bohumína a už 3 roky žiji v Praze.takže rodinu vidím jednou za pul roku.je mi smutno a nemam tu nikoho než partnera.Ja děkuji za vaší odpove´d.Romana.S.
Odpověď:
Opatrujte se.
Dana

rada

18. 05. 2010 12:52:03 - POKORNÁ
Mam na vás prozbu již nedavno se mi udělala bulka v třísle myslela jsem si že je tu uhr do vnitř pak to zmizí a udělá se mi to znovo tak na týden včéra jsem rišla na menší ale již na hoře na pisu pohlaví nevím co by to mohlo být skuste mi poradit děkuji.
Odpověď:
Dobrý den,
obraťte se s dotazem na některého z lékařů. Já jsem psycholog.
Děkuji
Dana

Romana

26. 04. 2010 21:56:37 - romanaStrapo
Dobry den,ani nevim jak mam začít s tím co mě hodně boli na srdci.Měla jsem šestiletý vztah,který skončil tím že jsem zapadla on dítě nechtěl.\tak jsem byla před rokem na potratu,nikdy jsem jsi to tak nepředstavovala že prvni ditě budu muset dat pryč ačkoli mě ani netíží ten bejvalý partner ktereho jsem začala nenavidět.ale tíží mě to že jsem dala pryč miminko, děti milují.mam novyho partnera který mě ma rad a dítě by chtěl ale už devět měsícu nic..bojím se že po potratu budu mít problemy zapadnout ,A dávam jsi zavinu že jsem jsi to dítě první měla nechat a nenechat se psichycky donutit.dost často plaču a nevím někdy co mam dělat.muj přitel mi říka že jsem se s toho jetě nedostala psichycky i ja pocituji to že mě vše rozbrečí a ty vzpomínky ktere mam v hlavě nejdou zapomenout.Předem moc děkuji za vaší pomoc
Odpověď:
Dobrý den,
napadá mne, zda byste si nechtěla s nějakým psychologem promluvit osobně.
Na jednu stranu (i když nepíšete, kolik je Vám let) může otěhotnění trvat i třeba rok - tak bych ještě vyčkala.
Na druhou mne napadá, že to opravdu může souviset i s Vaším rozpoložením psychickým, s tím, že jste se s potratem ještě nevyrovnala, nepřijala ho. Možná si sama sobě prostě nedovolíte znovu otěhotnět.
To je pak ale práce na delší dobu, ne na pár řádek.
Tak vyražte co nejdříve.
Dana

rada

24. 12. 2009 17:06:56 - Maty
Dobrý den,již několik let jsem po hysterektomii v důsledku nálezu změn na děložním čípku.Začalo to konizací, po tomto zákroku jsem byla v pořádku, po dvou letech jsem otěhotněla.V době těhotenství se mi změny na děložním čípku vrátily,musela jsem na ukončení těhotensví, pak znovu na rekonizaci, to však nestačilo a musela jsem podstoupit hysterektomii.To vše se odehrálo za velmi krátkou dobu dvou měsíců.Bohužel i po 3 letech jsem se stím nedokázala vyrovnat,touha po dítěti ve mě zůstala.Nemohu se u svých kamarádek podívat na jejich děti ani si je pochovat,prostě to nějak nejde.Pokusila jsem se o tom mluvit se svým manželem a kamarádkou ale nějak to nechápou.Prosím o radu jak s tím mám bojovat.Děkuji
Odpověď:
Milá Maty,
ani nevím, zda je dobré s takovou věcí bojovat. Váš smutek a lítost nad tím, že nemůžete mít děti, je naprosto srozumitelná, legitimní. Myslím, že se jí nedá zbavit, možná by se dala trošku "utlumit", aby byla snesitelná.
Asi bych Vám doporučila vyhledat odbornou pomoc (psychologa), se kterým byste mohla o všem mluvit - i o tom, jak toto téma otvírat s manželem, možná by stálo za to seznámit se s možnostmi náhradního rodičovství (pěstounská péče, adopce...), ne proto, že byste se do toho měla hned pustit, ale abyste věděla, jaké jsou Vaše možnosti - někdy to také pomůže zmírnit nepohodu. Bylo by dobré vytvořit si nějaký životní plán, ve kterém mateřství (myslím to vlastní) nebude - patří tam, práce, koníčky, budování (byt, domeček, zahrada).... a pak třeba i to náhradní rodičovství. Když má člověk směr, lépe se mu s tím smutkem žije.
Držím palce, kdyby Vás napadla ještě jakákoliv otázka, napište.
Dana

Mimoděložní těhotenství

10. 12. 2009 21:37:22 - JarosovaMartina
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je vždy nutné při mimoděložním těhotenství odstranit vejcovod, když to bylo zjištěno v úplném začátku těhotenství (asi 2 týdny). Děkuji.
Odpověď:
Dobrý den,
Váš dotaz je spíše pro někoho z lékařů. Prosím, zkuste jejich poradny.
Dana

Obavy

31. 10. 2009 10:46:47 - zuzanasidlova
Dobrý den,
dnes jsem byla propuštěna z nemocnice po včerejším plánovaném výkonu ablaci polypu těla děložního a PC fract. výkonu. Jsem bez bolestí a nekrvácím. Při výkonu byl extirpován polyp, byla provedena sondáž děložní a dilatace. Poté frakcionová kyretáž hrdla a těla děložního. Získaný materiál z hrdla středně vysoká sliznice, z dutiny děložní vyšší sliznice. vše bez komplikací, krevní ztráta min.
Před výkonem bylo zjištěny na malém labiu v pravo cca 3 depigmentovaná ložiska do 3 mm v průměru. Děloha AVG, nezvětšená, exkurze nebolestivé, CD prázný. Za 14 dní se mám dozvědět lab.výsledky.
Obávám se, zda se nejedná o rakovinu. Ráda bych věděla prognozu, jsem typ člověka, který snese tvrdou realitu a ráda bych se psychicky připravila na vyjádření gynekologa.
Předem moc děkuji.
Zuzka Šídlová
Odpověď:
Dobrý den,
svůj dotaz budete muset směřovat do poradny někoho z lékařů. Já některým těm informacím ani nerozumím :-)
Jsem psycholog (nelékař).
I tak držím palce, ať vše dobře dopadne.
Dana

rakovina děložního čípku

23. 10. 2009 14:49:03 - Marie H.
Dobrý den!
Chtěla bych Vás touto cestou požádat o radu.Moje tchýně podstoupila vyšetření na gynekologii, kde jí byl zjištěn karcinom děložního čípku s metastázami do jater.V plánu je léčba na onkologii a radioterapie.Chtěla jsem se Vás zeptat co pro ni můžeme udělat v rámci psychiky,jak ji podpořit, a zda je dobré s ní o nemoci a jejích komplikacích mluvit. Děkuji s pozdravem Marie
Odpověď:
Milá Marie,
pokud chcete tchýni pomoci, je třeba se jí zeptat, co by k tomu potřebovala.
Velmi často se nám stává, že "pomáháme" tak, jak si myslíme, že je to nejlepší (představujeme si, co by v podobné situaci pomohlo nám) a ono to pro toho, kdo pomoc potřebuje, nemusí být ono.
Určitě za ní zajděte a řekněte, že jste s ní a že jí ráda pomůžete (doprovod k lékaři, pohlídat byt, kdyby šla do nemocnice, návštěvou....). Požádejte jí, aby Vám řekla, co by od vás potřebovala a případně nabídněte, ať si řekne, kdykoliv ji něco napadne.
Mluvení o nemoci - tady bych se asi řídila tím, zda o ní bude mluvit ona sama. Pokud bude, mluvte s ní. Pokud ne, respektujte to.
Dana

poděkování

23. 10. 2009 07:10:59 - Nela k.
Dobrý den,chtěla jsem vám poděkovat,teď už je mi opět lépe,mám kamarádku která se zajímá o psychologii,takže mě s tím mojím stavem pomáhá a já už se značně cítím lepe a už i více chápu a všemu líp rozumím,úzkosti nejsou a neurol neberu,něla jsem ho jen týden.Když je mi nejhůř,tak mě pomůže právě ona.Takže ještě jednou díky moc za váš čas a rady.S pozdravem Nela k.
Odpověď:
Držte se.
Dana

pravidelné gynekol.prohlídky

22. 10. 2009 12:33:22 - simimp
Dobrý den,
chtěla bych znát odpověď prosím ohledně kompl.roční gynek.prohlídky. Zda vše můj lékař dělá jak má. Je normální,že při stěrech z děložního hrdla se hned v ordinaci podívá pod mikroskopem,sdělí zda OK či nikoliv a to je vše?! Je povinen poslat vzorek VŽDY do laboratoře?! A jak to,že nikdy mi není řečeno dožádat se výsledků. Je to snad tak,že až když není něco OK, pak volají sami?! Nerozumím a zároveň se bojím, zda není něco zanedbáno. Děkuji za odpověď. S.
Odpověď:
Prosím, kontaktujte některého z lékařů, je to dotaz spíše pro ně.
Dana

konzultace

24. 09. 2009 19:25:32 - Nela k.
dobrý den,tak vám opět píši po krátké době.hrdlo bylo celkem uspokojivé,ale teď mám zase nejhorší cytologii HSIL,už jsem fakt zoufalá a nevím co se bude opět dít,jestli půjde děloha pryč nebo rakovina, mám tolik myšlenek a hlavně málé dítě a bojím se co bude dál,mám i práci ale pořád ty myšlenky a stálá plačtivost,už nevím jak mám být silná,beru ted neurol 1x celou tabletu večer,nevím jak dlouho tomůžu brát a potřebuji být hlavně při smyslech a né oblbnuta léky.Můžete mi prosím opět poradit a napsat váš email a já už bych měla vyhledat asi odbornější pomoc s méhookolí,kdyby jste mi poradila,vellice se stydím a je mi to trapné,ale nevím jak dál,vždy se snažím dýchat a myslet na jiné věci,ale když je mi už fajn,tak do toho v lítne šok jeden za druhým.Děkují moc,jste hodná že si mě tak trochu vyslechnete.Nela k.
Odpověď:
Dobrý den,
nevím, zda má smysl se snažit být v pohodě - zda je to ve vaší situaci možné. Někdy je lepší přijmout, že mi není nejlépe - i to někdy pomůže.
Ohledně neurolu - jedná se o anxiolytikum - lék tlumící úzkost. Není úplně vhodné jeho dlouhodobé užívání - je návykový. Asi by bylo lepší zvážit případně léčbu antidepresivy a možná i tu psychoterapii.
Kontakt: d.jandourkova@seznam.cz
Ozvěte se.
Dana

dobry den

17. 09. 2009 18:19:42 - baba
ma dcera je prave po operaci delohy kterou ji museli odebrat kvuli zhoubnemu nadoru ale nejak to tezko nese ona i my jeji nejblizsi nevim jak s ni o tom mluvit a jestli o tom vubec mluvit,je velice statecna ale nevim jak se mam chovat,ma jeste dve male deti a tak prosim o radu,moc dekuji. Jana
Odpověď:
Milá Jano,
máte pravdu, že je těžké odhadnout, co člověk, který je v situaci jako vaše dcera, potřebuje. Někdo potřebuje čas pro sebe, aby si to všechno srovnal v hlavě, někdo potřebuje povzbuzovat, někdo čeká politování, někdo potřebuje akční okolí a někdo klid, někdo chce být raději doma a někdo spěchá do práce ......
Asi by bylo dobře, kdybyste si s dcerou sedla a nabídla jí, že jste jí kdykoliv k dispozici pro povídání, ale třeba i pro pomoc s dětmi apod. Požádejte ji, aby si sama řekla, když od Vás bude pomoc, radu nebo jen vyslechnutí chtít. Pokud máte vy sama nějaké nezodpovězené otázky, zeptejte se jí, zda by Vám na ně mohla odpovědět, ale pokud odmítne, respektujte to. Možná, že by teď dcera uvítala praktickou pomoc kolem domácnosti, dětí apod. - zeptejte se.
Pokud dcera sama začne o své nemoci mluvit, mluvte s ní o tom, pokud ne, nemluvte. Není ale třeba se tomu úplně vyhýbat třeba, když je nutné domluvit něco praktického (např. otázka kdo pohlídá děti, když pojedeš na kontrolu....apod.).
Držte se, já držím palce, ať vše dobře dopadne.
Budete-li potřebovat něco konkrétního, klidně ještě napište.
Dana

krvaceni po konizaci

12. 08. 2009 20:48:28 - gonza
dobry den prosim vas chtěla bych se zeptat jsem 6 den po operaci a začala jsem krvacet je to normalni??????nemam raději zajit k lekaři???děkuji za odpověd Monika
Odpověď:
Moniko,
nejsem lékař, nevím. Pokud se vám ale něco nezdá, určitě bych to s lékařem konzultovala.
Dana

strach

02. 08. 2009 16:23:22 - Janee
dobrý den, jsem po dvou konizacích děložního čípku. První proběhla jakž takž v pořádku, i když nebyly dobré výsledky a musela jsem na další, ale po druhé pořád krvácím. Vím, že krvácení je možné, ale bohužel můj doktor má dovolenou a zastupujucí mi od stolu (aniž by mi udělal aspoň ultrazvuk) řekl, že to je menzes ... jsem docela nešťastná, hrozně se bojím, že se něco děje. Pravděpodobně je to trochu i psychického rázu. Manžel už mě odmítá poslouchat, ty moje věčný debaty o přednádorových stavech na čípku. Rodiče a kamarádky nad vším mávnou rukou, to bude dobrý, což mi moc nepřidává. Takže ve svém okolí nemám snad nikoho, kdo by mě vyslechl a nepodceňoval tu situaci. Po první konizaci jsem zvracela od nervů, když jsem si šla pro výsledky. Docela věřím svým vnitřním pocitům. Na výsledky po rekonizaci stále čekám. Pochopitelně čím víc se to blíží, tím je to horší.
Pořád doufám, že to bude ok, drží mě nad vodou hlavně můj čtyřleťák :), ale nezájem ostatních mě mrzí. Bohužel vztahy v rodině nejsou úplně ok, takže většinu moje problémy nezajímají. Byla jsem za půl roku 3x v nemocnici na zákrocích, tak o to víc to nechápu, že to lidi tak podceňujou :(. Prosím o nějakou optimistickou větu a uklidnění, že nejsem zralá na Chocholouška. Díky. Jana
Odpověď:
Milá Jano,
odmítání okolí, které vnímáte, nemusí být odmítáním. Velmi často je to tak, že okolí samo je zúskostněno, má obavy o vás a možná i z toho, kdyby je potkalo něco podobného. Před svým strachem se brání tím, že dělají jakoby nic, aby se s tím nemuseli konfrontovat. Rozumím tomu, že je to pro vás těžké. Co si promluvit třeba s psychologem?
Dana

Únava zřejmě z psychické zátěže

29. 07. 2009 12:59:16 - valentin
Dobrý den Vážená paní doktorko,
již jednou jsem se na vás obracela ,jen s nesprávnými otázkami a nyní po nějaké odmlce se na Vás opět obracím.
V květnu letošního roku mi byl zjištěn carcinom na děložním hrdle,jsem nyní cca 5týdnů po zákroku..další histologie na štěstí dopadla dobře...ale i přesto se cítím hrozně,nevím jak to popsat,mám 3 letou holčičku a hrozně se bojím ,že příjde o maminku pořád se mi honí hlavou černé myšlenky,nevím čím to je ,ale nejsem schopna se s tím vyrovnat,v noci nemohu spát,neustále se pozoruji,pořád se hrozně bojím,že se to vrátí či se objeví něco jiného...jsem neustále nervózní,neumím se usmát....a někdy se mi stává,že i tou zamyšleností mluvím zmateně a pak jsem zase psychicky unavená z toho ,že nejsem normální!
Už opravdu nevím co si počít,jelikož sama citím ,že si tím hrozně ubližuji ,ale prostě to nějak nejde, nejde to vyhnat z hlavy .........
Myslíte,že by jste mi nějak mohla pomoci??
Děkuji za odpověď a přeji Vám vše nej s pozdravem Petra
Odpověď:
Dobrý den,
pokud myslíte osobní setkání, to je jistě možné. Napište mi na sebe kontakt a já se s vámi spojím.
Dana

Krvácení po pohlavním styku

24. 07. 2009 11:04:18 - nikita
Dobrý den,
mám jeden takový problém, který mě trápí. Po pohlavním styku se mi poslední měsíc objevuje krvácení. Je to slabé, ale za chvilku to všechno vymizí. Je to tak čtrnáct dní co jsem prodělala nějaký zánět. Byla jsem u paní doktorky a ta mě vyšetřila a řekla, že mám prokrvený děložní čípek a je tem nějaký zánět. Předepsala mi nějaké tabletky na zvádění a mám se přijít ukázat až na konci srpna.Tabletky jsem vybrala, ale krvácení se pořád ukazuje. Pořád jenom přemýšlím co by to mohlo být. Mám strach, že by se mohlo jednat o rakovinu. Jinak chodím na pravidelné kontroly. Jak dlouho může trvat než se děložní čípek dá dohromady po zánětu? Je možné, že to krvácení může způsobovat ten zánět?
Odpověď:
Dobrý den,
prosím, položte svůj dotaz některému z lékařů.
Dana

bezmoc

17. 07. 2009 17:28:18 - zuzana 2
dobrý den velice vás zdravím a předem děkuji za odpověd.jsem po konizaci čípku,vysledky histologie prý zas tak špatně nedopadli,ale prý to bude chtít stejně odebrat dělohu.mám dvě děti,je mi 32 let,a myslím si,že až tak hrozně se toho nebojím..ale už třetí den mám stav,že pořád brečím koukám do blba a vidím vše černě...a vůbec to nechápu co se se mnou děje..nemůžu v noci spát..co stím??děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
zdá se mi, že jste docela trefně nazvala svůj dotaz i to, že nevíte, co se s vámi děje. Zdá se mi, že to odpovídá situaci. Informace, že nález na čípku není zas tak špatný a přesto má být odňata děloha... myslím, že pro laika si tyto dvě informace protiřečí. Asi bych na vašem místě znovu vyrazila za lékařem a nechala si vše podrobně vysvětlit, případně vyhledejte jiného odborníka a zeptala se ho na jeho názor. Zda to vidí stejně či jinak.
Myslím, že to je to, co nejvíce pomůže. Znalost situace. Když "bojujeme" s něčím neznámým, prožíváme úzkost, když víme, s čím bojujeme, mluvíme o strachu. Strach je většinou méně zatěžující, protože znalost nepřítele nám umožňuje dělat různá opatření k jeho eliminaci. A to už pak nejsme bezmocní.
Tak se držte
Dana

diagnosa C53,1

15. 07. 2009 21:15:33 - valentin
Dobrý den ,mooc prosím o radu.
Mám za sebou dva zákroky z čehož z prvního (konizace děl.čípku)vyšel výsledek s tím,že v konizátu byl carcinom s inverzí 2 mm a četné dysplazie..a tak jsem byla odeslána na další konizaci již ve větším rozsahu a také s kyretáží děložního hrdla,z čehož na štěstí vyšlo ,že dále nic nebylo ....tedy myslím onkologického směru,vyšel tam chronický zánět.
V nemocnici se ke mě chovali ..jak to nazvat...prostě jak na běžícím páse...mé dotazy nebyly zkrátka zodpovězeny a já nyní pořád nemohu z hlavy vyhnat černé myšlenky..vůbec mi nebylo provedeno žádne vedlejší vyšetření..pořád se mi zdá,že mám všude metastázy a v podstatě mi to nikdo ani nijak nevysvětlil či nevyloučil!
Nikdo mi neřekl co se s takovým zánětem dělá a také bych si přála miminko a mám velyký strach,že po dvou konizacích dítě v sobě neudržím a přivedu na svět nějakého chudáčka postiženého...to bych už asi nezvládla....moc moc prosím o vaše vyjádření co si o tom vy myslíte?
Existují carcinomi co nemetastazují...nebo proč mi lékaři neudělali žádné přídavné vyšetření..např.CT??
Budu mooc vděčná za Vaši odpověď!
S pozdravem Petra V.
Odpověď:
Milá Petro,
myslím, že váš dotaz je spíše pro někoho z kolegů lékařů. Zkuste jejich poradnu.
Myslím, že znát podrobnosti svého onemocnění, jeho vyléčení a případných důsledků pro pozdější mateřství je velmi důležité a rozumím tomu, že si tyto otázky kladete. Informovanost může výrazně zmírnit obavy, které máte.

Držte se

Dana

nevim co mam delat

04. 07. 2009 18:57:57 - evalolita
dobry podvecer chtela jsem se zeptat minuli mescic jsem nedostala menstruaci a zadneho pritele nemam co se semnou deje kdyz jem to mela pravidelne budu se tesit na vasi odpoved
Odpověď:
Dobrý den,
navštivte vašeho gynekologa. Pravděpodobně se jedná o nějakou hormonální poruchu.
Dana

Rada

28. 06. 2009 18:05:49 - ppeettrraaa
Dobrý den chtěla bych se zeptat, dneska sem našla bolestivé místo vpravo v podbřišku u stydké kosti, přijde mi, že to mám snad i napuchlé nebo, že tam mám nějakou bouličku. Chtěla sem se zeptat jestli nevíte o co by mohlo jít? Děkuji za odpověd.
Odpověď:
Dobrý den,
váš dotaz směřujte, prosím, na některého z lékařů.
Dana

Strach z konizace, rakoviny...

26. 06. 2009 12:11:12 - Jitka1984
Dobrý den paní doktorko, včera mi má gynekoložka řekla výsledky, které mi byly odebrány ze stěru děložního čípku. Loni na podzim mi byl nalezen zánět, brala jsem na ně 6 dní antibiotika, a měla jsem se dostavit za půl roku na kotrolu. A z této poslední kontroly vyšly o stupeň horší výsledky než loni. Paní doktorka mi řekla, že ať se nebojím, nic mi nepředepsala a že mám dojít za půl roku na další kontrolu a stěr. Pokud by to nebylo lepší, musela by mi odříznout kousek čípku. Já mám hrozný strach, čekat toho půl roku co bude.. jestli se to zlepší nebo ne. Včera jsem probrečela celý den a dneska jen když si na to vzomenu, mám strach, jak z toho zákroku, jestli ho budu muset podstoupit, tak z rakoviny nebo prostě z toho co bude, abych mohla mít děti... Já nechci zklamat nějak přítele, ví o tom... Je báječnej, snaží se mně nějak uklidnit. Je mi z toho špatně. Nevím co mám dělat. Můžete mi prosím nějak poradit?? Předem Vám velmi děkuji. S pozdravem, Jitka
Odpověď:
Milá Jitko,
možná by k vašemu uklidnění spíše pomohlo, kdyby vám vaše lékařka vše vysvětlila.
Je klidně možné, že se váš nález vůbec nezmění či dokonce zlepší (jde o přednádorové změny z nichž třetina se zlepší, třetina zůstane stejná a třetina je ta, kdy je třeba vytětí postižené tkáně z čípku). Pokud by tomu tak nebylo, tak právě díky včasnému záchytu a tomu, že chodíte zodpovědně na preventivní prohlídky, se vzniku rakoviny zabrání.
Pokud by bylo třeba konizaci provést, je i tak možné, abyste otěhotněla a miminko donosila.
Držte se
Dana

Proč?

23. 06. 2009 18:20:51 - BARABARA
Dobrý den paní doktorko,

připojuji další dotaz nebo spíš mě možná uklidní, že si toto přečte i někdo jiný. Jak níže zmi'nuji našla jsem si bulku v prsu - hned opravdu hned jsem šla ke gynekologovi, který mi dal žádanku na ultrazvuk (již zmiňuji dole). Dnes jsem přišla po objednání na ultrazvuk a odmítl mě, že nejsem po menstruaci. Celých pět dní je mi už zle, mám úzkosti, celý den sevřené hrdlo, ráno se mi motá hlava - pokud tvrdě nespím na nic nemyslím, nedokážu vařit pro děti - je to strašný. Vím že mě z toho dostane až budu vědět jestli ano nebo ne.
Nedokážu pochopit, že musím někde čekat na listině objednávek a čekání menstruace, když ve mě třeba něco bují. Je to tak čekání na měsíc.
Nevím jestli jsem na odstřel já nebo ti lékaři (nezlobte se).
Naneštěstí jsem se objednala do jednoho MAMMA centra a s brekem ať mě vezmou i bez menstruace jsem objednaná na pondělí.
Momentálně jsem v šoku a nevím jak se uklidnit - mám sevřenej hrudník a žaludek celej den - dokud tvrdě neusnu, to se mi pak zdá o uřezaných prsou.
Děkuji za vyslechnutí
Odpověď:
Dobrý den,
proč je důležité v jaké fázi menstruačního cyklu se vyšetření dělá, by vám lépe zodpověděl někdo z lékařů (Dr. Zikán).
Vaším obavám rozumím, asi každého při nahmatání bouličky napadají různé věci včetně té nejhorší - tedy rakoviny. Obav se asi do jejich vyloučení zbavit nedá, možná je možné je trochu zmírnit. Zkuste dechová cvičení - dýchejte do břicha, soustřeďte se na dech a pokuste se, aby výdech byl delší než nádech. To můžete během dne i před spaním.
Zkuste být více mezi lidmi, abyste se trochu rozptýlila, alespoň na chvíli odklonila pozornost jinam, od starostí si odpočinula.
I vám bych nabídla návštěvu psychologa - jen si třeba jednorázově o vaší situaci promluvit nebo se domluvit na dlouhodobější podpoře. Pokud budete chtít, napište mi svůj mail - smažu - a já vám nějaký kontakt dodám.
A vydržte. A držte se. Je možné, že vše dobře dopadne.
Dana

OBAVA

20. 06. 2009 08:08:58 - BARABARA
Dobrý den, nedávno jsem si nahmatala v podpaží útvar, který tam nebyl. Samozřejmě, že jsem zpanikařila. Na té samé straně pod prsem mi byl před 14 dni odstraněn atypický nevus. Takže mi v hlavě slovo RAKOVINA běhá už pěkně dlouho. Je mi 36 let momentálně na MD se synem, který má 10 měsíců - stále kojím. Po jeho narození jsem opravdu na rozsypání - cítím se né v kondici - člověk se zná. Proto touhle obavou žiju už od srpna, že se něco děje. Pro jistotu jsem prošla od gynekologa, očního, kožaře. Po nalezení toho útvaru jsem navštívila gynekologa, který mě zasílá na ultrazvuk, který podstoupím příští týden.
Jsem opravdu posedlá, hledám informace na internetu, nejsem schopna se soustředit na rodinu. Ještě navíc mám kamarádku, které tito lékaři špatně diagnostikovali rakovinu, takže jen náhodou se dostala do Prahy, kde ji bylo řečeno, že přišla za 5 min 12. Mám z toho obavy.
Vlastně ani nevím co se zeptat, je mi 36 - takže na mamograf nemohu, stále kojím, což taky může být příčina, netuším jak se dostat k odborníkovi, který by mě při mé rozpoloženosti uklidnil. Rodina je ze mě na prášky - prý začínám být hysterická - ano protože se bojím že děti příjdou o mámu. Děkuji za jakoukoliv odpověď
Odpověď:

Těhotenství

18. 06. 2009 18:09:29 - katttusska
dobrý den,chtěla bych se zeptat,proč je lepší když se dítě narodí v 7.měsíci těhotenství než v 8.měsíci?na čem to záleží nebo podle čeho to je dáno?děkuji za odpověd
Odpověď:
Dobrý den,
váš dotaz je spíše pro někoho z lékařů, ale asi také na jiné stránky. Naše stránky se zabývají zejména problematikou onkologických pacientek.
Dana

poděkování

16. 06. 2009 09:10:30 - Nela k.
Dobrý den,chtěla jsem vám poděkovat za radu.Paní doktorka říkala,že jsou ty výsledky uspokojivé,tak se modlím za každou dobrou cytologii.S psychologem,raději ještě počkám,úzkosti jsem měla jen málo ale snažím se je rozdýchat.Tá úzkost byla spíše spojená stím jak dlouho budu žít a jestli nemoc nepropukne,neboť já se smrti bojím.Nevím proč,ale snad každý člověk když se dozví špatnou diagnozu,pomyslí hned na smrt a otázku proč zrovna já,v tuto chvíli to jde.Mám dítě a to mě potřebuje hlavně zdravou.Ještě jednou vám děkuji,s pozdravem Nela.
Odpověď:
Milá Nelo,
děkui za zprávu. Vašemu strachu rozumím. Je dobře, že jste se mu postavila. Tak se držte a kdybyste přeci jen uvažovala o návštěvě psychologa, ozvěte se.
Dana

děložní hrdlo

11. 06. 2009 14:32:40 - Nela k.
Dobrý den,před rokem a půl jsem prodělala plast.děl. čípků,nález byl nádor,chodím každe 3.měs.na cytolog.nyní jsem 2.měs.po kyretáži děl.hrdla,bojím se že se mě tam něco rozlízá,často jsem podrážděná,mýslím na smrt a co se bude dít dál,mám 1 dítě,mývám návaly a taky takové vtíravé myšlenky,úzkost na hrudi.K lékaři se stydím jít,kopila jsem si novopasit,ale nic nepomáhá.Předem děkují.Nela 30let.
Odpověď:
Milá Nelo,
chápu, že se necítíte jistě. Na druhou stranu je třeba říci, že právě časté lékařské kontroly mají zajistit ubezpečení, že je vše v pořádku, případně včasně odhalit případné problémy tak, aby byly řešitelné.
Píšete, že jste 2 měsíce po kyretáži - z té jste také jistě měla vyšetřeno, zda se tam nacházejí nějaké "špatné" buňky. Je v tuto chvíli vše vpořádku?
Co se týče úzkostí - pokuste se si říct, že se občas může objevit, že u vás chvíli bude a pak zase odezní. Možná ji pak budete mít méně často (nebudete s ní tolik bojovat a ona nebude mít takovou sílu). Pomoci by také mohla dechová cvičení. Pokuste se také něčím zaměstnat, odvést pozornost jinam.
Nicméně bych Vám doporučila vyhledat i odbornou pomoc. Nemusí to být lékař, o svých obtížích si můžete promluvit s psychologem. A bát se nemusíte, úzkosti v různé míře zažívá každý z nás a tedy i naši pacienti.
Jestli chcete, napište mi na sebe mail a odkud jste a já se pokusím Vám na někoho najít kontakt. (dotaz smažu).

Dana

dobry den

29. 05. 2009 13:34:07 - klio
da se otehotnit oralnim sexem + s menstruaci
Odpověď:
Dobrý den,
téměř jistě ne.
Dana

bolesti v podbříšku

14. 05. 2009 16:42:56 - terinka
Dobrý den, již asi rok trpím bolestmi v podbříšku na levé straně.Podstoupila sem gynekologické,urologické ,neurologické i chirurgické vyšetření(sono břicha a malé pánve),koloskopii, urografii a vše je bez nálezu.Dříve jsem tuto bolest pociťovala pouze před menstruací.Prosím o radu co by to mohlo být.Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
nejsem si jistá, zda jste chtěla Váš dotaz adresovat přímo do mé poradny a ne někomu z lékařů.?.
Pokud byste ale chtěla pohled na problém očima psychologa, mohu vám jej poskytnout.
Na nemoci, stonání a různé somatické symptomy (bolest, teplota, nevolnost, slabost....) je dobré se dívat v širším kontextu než biologickém. Je dobře si také prohlédnout, kdo daným problémem (symptomem, nemocí) trpí a v jakém prostředí žije, co se v jeho životě děje. O nemocech pak mluvíme jako o psychosomatických, což znamená, že somatické onemocnění vyvolává reakci na úrovni psychické (jak nemoc prožíváme) a stejně tak naše nepohoda psychická může vést k objevení se symptomů somatických. Je to tedy tak, že když se zabýváme nemocí somatickou, je dobré dívat se i na souvislosti psychické - tím spíše, pokud se zdá, že neexistuje žádné medicínské vysvětlení vašich problémů (píšete, že absolvovaná vyšetření byla negativní).
Doporučila bych Vám návštěvu psychologa, promluví s vámi o vašich obtížích a navrhne, co dál. Pokud budete chtít, napište ještě odkud jste a já se vám pokusím sehnat kontakt na někoho z kolegů, kteří se na psychosomatiku zaměřují. Napište také kontakt na Vás, smažu ho pak.
Dana

je to nějaká nemoc?

12. 04. 2009 23:09:51 - lucy
dobrý den!je mi 15 let a už delší dobu mám podezření na nějakou nemoc.Sex jsem ještě neměla ,ale když natáhnu svůj malý stydký pysk ,tak na jeho konci mám jakoby bílé kuličky uvnitř toho pysku..nevíte co to je?děkuji za odpověd
Odpověď:
Dobrý den,
váš dotaz je pro někoho z lékařů. Zkuste poradnu Dr. Zikána nebo Dr. Slámy.
Dana

dysplazie

29. 03. 2009 11:32:20 - evamall
Je mi 25 let a v listopadu mi byla diagnostikována CIN I a VIN I. Asi dva měsíce po zjištění přednádorových stádií jsem se nacházela ve stádiu jakohosi šoku – často jsem brečela a měla jsem strach z rakoviny a smrti. Poté se můj psychický stav zlepšil. Snažím se myslet pozitivně a dělat věci, které mě baví, chodit ven a snažit se podporovat imunitu. Zřejmě je důležité, abych ještě zmínila, že kromě přednádorových stádií se již 2 roky potýkám s velmi bolestivými kyndylomaty a měla jsem ve stejné době rovněž úraz kolene kvůli němuž jsem nemohla půl roku chodit. Před necelým rokem zemřel kamarád na rakovinu, což mě dost vzalo, i přes to, že to byl spíš vzdálený známý. Omlouvám se za dlouhý úvod, ale je to možná důležité. Žádám Vás o radu týkající se mých rodičů, se kterými žiji. Velmi mne trápí jejich postoj k mému zdravotnímu stavu. I přes to, že jsem se po dvou měsících po diagnóze uklidnila, uznávám, že jsem občas nervózní a protivná a někdy se zbytečně rozčílím kvůli maličkosti. Většinou mám však náladu dobrou a jsem veselá, jelikož to je má povaha. Trápí mě však, že se ke mě rodiče chovají jako bych byla úplně v pořádku, dokonce se mi občas vysmívají, když řeknu, že nejsem zdravá. Jsou povahou perfekcionisté a poněkud kritičtí. Jejich kritika mne trápila už když jsem byla zdravá, ale nyní více. Snažila jsem se jim vysvětlit, že mi lékař naordival co možná nejméně stresu, ale rodiče na to příliš nedbají. Těžko se mi v vysvětlují rodinné problémy a také bych rodiče nerada pomlouvala, ale potřebovala bych poradit, protože mne jejich chování velice zneklidnujě a stresuje. Nevím, jak je přesvědčit, že bych nyní alespoň pár týdnů potřebovala, aby se nezlobili pro každou maličkost či mi nevyčítali minulé chyby (pochopitelně jsem se chyb dopustila, ale to snad každý) a aby pochopili, že nejsem psychicky úplně v pořádku. Myslím, že mě rodiče mají rádi, ale potřebovala bych alespoň malou psychickou podporu.
Omlouvám se, že Vás obtěžuji.
Předem děkuji za radu
Eva
Odpověď:
Milá Evo,
z toho, co píšete mi připadá, že máte s rodiči úzký vztah - bydlíte u nich ještě? nebo ne a přesto tolik ovlivňují vaše pocity a náladu? Napadá mne, zda byste se se svými starostmi nemohla opřít o někoho jiného - třeba partnera.
Pokud ne, možná bude řešení někde uprostřed. Rodiče mají pocit, že to s nemocí přeháníte a vy zase, že váš stav bagatelizují. Asi by bylo prima, kdybyste si s nimi (třeba i s jedním z nich, u kterého cítíte přeci jen více opory) sedla a vysvětlila jim, o co se jedná, z čeho máte strach, čeho se v souvislosti s diagnostikovaným CIN I a VIN I obáváte a co byste od nich potřebovala (jakou konkrétní podporu).
Sdělte jim, že jejich reakce cítíte jako výsměch a bagatelizaci vašich obav. Zeptejte se jich, proč takto reagují.
Mám trochu pocit, že tu jde o pozornost, kterou byste si od nich přála mít a kterou oni vám z nějakého důvodu nedávají. Zkuste si to vyříkat.
Také mne napadá, že mohou celou situaci bagatelizovat proto, že se o vás sami bojí a aby si to nemuseli připouštět (zabývat se vlastní úzkostí a strachem o vás) tváří se, jakoby žádný problém nebyl. Je to tzv. obranný mechanismus, který má za úkol chránit nás před zátěží. Tady by asi pomohlo, abyste se o nemoc zajímali všichni, měli k ní dostatek informací a nemuseli se obávat tam, kde to není třeba a naopak zaměřit své síly tam, kde můžete něco změnit, pomoci zlepšení vašeho stavu.
Možná by stálo také za to spojit se osobně s nějakým psychologem a popovídat si s ním, může se vás doptat na spoustu informací, které já nemám a nabídnout vám konkrétnější pomoc.
Držím palce a pokud byste potřebovala, ještě se ozvěte.
Dana

karcinofobie v těhotenství

17. 03. 2009 12:46:01 - Dalibor
Dobrý den , paní magistro, jsem v 15. týdnu těhotenství a čekám na cytologické výsledky téžkého předrakovinového stavu děložního čípku. Vím, že bych měla myslet na nenarozené miminko a pravidelně jíst a spát a odpočívat, ale nedaří se mi to. Nejím, nespím stále brečím a vysledky raději ani vědět nechci. Nemohu si pomoct, mám pocit , že těch 14 dní nepřežiju a jestli budou výsledky špatné, tak se zhroutím asi úplně. Prosím zkuste mi něco poradit, nějak pomoci....
Děkuji Kateřina Z.
Odpověď:
Milá Kateřino,
jste opravdu v těžké situaci a nejsem si jistá, zda existuje nějaká pomoc pro vás. Do výsledků budete muset vydržet - pak se uvidí, co dál. Možná byste mohla zkusit alespoň dechová cvičení, relaxaci - na netu jistě najdete nějaké návody k nim. A také nějaké příjemné aktivity, které vám dají na chvíli zapomenout.
To, že se necítíte dobře, je pochopitelné, netrapte se ještě navíc tím, že se nedokážete uklidnit. Je to stres navíc. Vaše miminko je do určité míry chráněno před zátěží, nemyslím si, že by mu čtrnáctidenní nepohoda nějak uškodila. Moc budu držet palce, aby byly výsledky dobré. Dejte mi vědět. Pokud by tomu tak nebylo, ozvěte se také, něco vymyslíme. V každém případě buďte v kontaktu se svým lékařem, nechte si vše podrobně vysvětlit, vyptejte se na všechno tak, abyste tomu dobře rozuměla. Ptejte se i na věci, které vám připadají "blbé", odpovědi na ně mohou člověka také moc uklidnit.
Držte se

Dana

deprese

08. 03. 2009 00:11:50 - ivanam
Dobrý den. Je mi 39 let a téměř před 4 lety jsem proděla rozsáhlou operaci kvůli karcinomu děl. čípku. Vše naštěstí nakonec dopadlo dobře. Téměř hned po propuštění z nemocnice jsem začala trpět úpornými návaly. Lékař mi nejprve doporučil nějaké nehormonální prostředky, protože ale ani po třech měsících nezabíraly, dostala jsem hormonální léky. Návaly odezněly, ale mám velké problémy s náladou. Nikdy jsem nebyla příliš vyrovnaná, ale teď propadám často depresím a zároveň se bojím návratu nemoci. Mohla byste mi poradit, co bych pro sebe, a tím také pro svou rodinu měla udělat?
Děkuji,
Ivana
Odpověď:
Milá Ivano,
obav z návratu onemocnění se asi nikdy úplně nezbavíte. Jde spíše o to, aby se neobjevovaly příliš často a ve velké intenzitě. K tomu by jistě přispěla dobrá psychická pohoda. Zdá se, že vaše potíže souvisí hodně také s hormonálními změnami po operaci. S tímto se zkuste obrátit na lékaře gynekologa, případně psychiatra - poradí vám, jaké léky je možné užívat ke stabilizaci vašeho stavu. Určitě bych vám ale i doporučila návštěvu psychologa. Myslím si, že svádět všechno na hormony by nebylo správné, jistě se ve vašich depresích projevuje také prožívání po prodělané nemoci - vyrovnávání se s nemocí samotnou, přijímání změn, které s sebou přinesla, práce právě s obavami, vliv obav příbuzných o vás.... Možná, že by Vám třeba jen občasná podpora psychologa mohla pomoci. Budete-li chtít, napište mi dotaz i s vaší mailovou adresou (smažu ho pak) a já se vám pokusím nabídnout nějaké kontakty na terapeuty.

Dana

Strach

24. 02. 2009 23:37:25 - SimonaL
Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Je mi 30let a po 2.porodu před 6 měsíci se u mě projevil strach z rakoviny.Před měsícem jsem měla problémy typu únava, zvracení, úbytek hemoglobinu a po přečtení příznaků rakoviny jsem probadla velkému strachu, že jí mohu mít. Jsem přesně ten typ, co si něco přečte a místo toho abych si řekla, že je dalších 100 nemocí s těmito příznaky, vyberu si tu nejhorší variantu. I když se nakonec ukázalo, že vše bylo z důvodu zvýšené funkce št.žlázy, strach z této nemoci zůstává, nedokážu se uvolnit, dát se do pohody a i když se zdá na povrch, že jsem veselá, stále to nosím v hlavě. Ten pocit, že by mě to mohlo někdy potkat, jestli mě to potká, co děti, přece nemůžou žít bez maminky, přemýšlím jak by se jim to řeklo, jak by reagovaly, až z toho začnu brečet a prožívám vnitřní stres. Pak si zase řeknu, že na to už nebudu myslet, chvíli dobrý, ale pak zase přijdou ty obavy a nejsem to vůbec já, ta veselá, bezstarostná holka.Někdy si říkám, jestli to už není na psychiatra, ale zase vím, že bych asi jeho pomoc nikdy nevyhledala, protože se stydím někam jít a svěřovat se. Když z okolí se dozvídám o tolik případů, že v mých očích to pak vypadá, že nemoc má snad většina a já se tudíž tomu nevyhnu. Potřebovala bych nějak poradit, jak se strachu zbavit. Mám prostě celkový strach, že se něco stane a moje představy o budoucím životě se rozplynou. Prosím poraďte mi. Předem děkuji.
Odpověď:
Milá Simono,
zdá se, že jste celkově člověk citlivější, vnímavější - možná se to jen dříve (před narozením dětí) projevovalo jinak. Strach z nemocí (a asi nejčastěji z nemocí jako je rakovina) má mnoho lidí. Pokud je ten strach přiměřený - objeví se jen občas, člověk se od něj zase dokáže odklonit, pak nám může být i užitečný. Třeba tím, že nás postrkuje k preventivním návštěvám lékaře - a tak nám pomáhá nemocem předcházet. Pokud je strach ale takový, že nás zaměstnává většinu dne a omezuje nás (bojíme se vycházet ven, hlídáme si příliš, co jíme, nedokážeme komunikovat s blízkým okolím, máme potíže s usínáním....), pak je na místě celý problém řešit. V tuto chvíli bychom mluvili o úzkostné poruše a určitě bych vám doporučila vyhledat pomoc. Nemusí to být hned psychiatr, můžete navštívit psychologa, s ním o svém problému promluvit a on sám posoudí, zda by k psychoterapii bylo třeba přidat i třeba nějaké léky, a tedy navštívit psychiatra.
Pokud pomoc nevyhledáte, můžete pro sebe udělat asi následující - strachu z nemoci se nikdy nezbavíte úplně. Jde právě o to, aby vás ale nezaměstnával celý den. Bylo by tedy dobře zaměstnávat se i jinak - to jistě děláte (se 2 dětmi to určitě ani jinak nejde). A pokud se úzkost objeví, nechte ji být, prostě to tak je. Nebojujte s ní, protože tím ji jen posilujete. Zkuste se chvíli zastavit a zkusit nějaká dechová cvičení. Úplně postačí, když si zavřete oči a budete dýchat do břicha s tím, že výdech je vždy delší než nádech. Až odezní takové to sevření hrdla či bušení srdce, pusťte se do něčeho příjemného, odveďte svou pozornost jinam. Stejně tak si můžete dechová cvičení vyzkoušet před spaním v posteli.
Kdybyste se chtěla ještě doptat na něco konkrétního, udělejte to.

Dana

Maminka má rakovinu

20. 02. 2009 13:43:14 - Jajinka
Dobrý den paní doktorko,před nedávnem jsme se dověděli,že moje maminka-45 let má rakovinu dělohy,nyní čeká na operaci.Chtěla bych vás požádat o radu,jak s ní jednat,jestli o nemoci mluvit nebo radši ne.A co dělat,aby jí bylo líp.Nebydlíme spolu,jsem vdaná se dvěma dětmi,vidíme se asi 1x týdně.Předem děkuji za odpověď.
Odpověď:
Dobrý den,
určitě je vždy třeba velmi citlivě posoudit, jakým způsobem s blízkým o nemoci komunikovat.
Nebylo by dobře se tvářit, jako že se nic nestalo. Stejně tak asi nebude ono, když se budete snažit o nemoci s maminkou mluvit, kdykoliv se uvidíte. Nechejte spíše na ní, o čem si s vámi chce vyprávět, ale pokud o nemoci začne, určitě se tomu tématu nevyhýbejte. možná by stálo za to za ní zajít, říct jí, že jste v tom nejistá, aby vám ona sama řekla, co od vás potřebuje, zda s vámi o své nemoci mluvit chce nebo ne. Je velmi časté, že pro své blízké děláme to, co si myslíme, že potřebují, ale pozor , to nemusí být stejné jako to, co opravdu potřebují, co jim pomůže , co je podpoří. Proto je právě třeba o tom spolu mluvit.
Př. když onemocněla maminka jedné mojí kamarádky, rodina se (bez té maminky) rozhodla, že nebude mít určitě chuť jít na koncert, který měly v plánu (to si myslela rodina, která si představovala, jak mamince asi je). Domluvily jsme se s kamarádkou, že se na to maminky prvně zeptá a ona naopak byla ráda, že šly. Že mohla dělat něco "normálního" a na chvíli na nemoc zapomenout. A také jim to umožnilo spolu mluvit.
Pozor, někdy se snažíme chránit nemocné něčeho, co si myslíme, že nezvládnou a tím je vlastně pomalinku izolujeme. Když se o nemoci nemluví, často se vyhýbáme kontaktu, aby se o ní náhodou nezačalo mluvit a tím se opět prohlubuje izolace pacienta. A přitom víme, že právě dobré rodinné zázemí a zachování dalších sociálních kontaktů (kontakt se zaměstnáním, kamarády od sportu....) je velmi důležité pro dobré zvládnutí nemoci.
Pokuste se tedy dělat všechno stejně jako doposud a s maminkou se domluvte, že kdyby to potřebovala jinak, aby vám řekla.
Držím palce

Dana

Menstruace v 11 letech

21. 01. 2009 18:40:48 - lilies
Dobrý den paní doktorko chtěla jsem se poradit,jak pomoci dceři se přestat stydět.Dnes je už o rok starší a pořád nechápe že by se měla mýt při měsíčkách aspon dvakrát denně.A co vícnacházím vložky krvavé na různých místě v bytě.Zkoušela jsem to po dobrém i po zlém přitom se dobře učí ve škole sama chvála.prosím poradte
Odpověď:
Dobrý den,
myslím, že v první řadě je třeba respektovat, že se dcera stydí. Promluvte s ní o všem, co je kolem menstruování třeba vysvětlit, ale dbejte na intimitu, respektujte její stud. Pokuste se spolu s ní domluvit a zařídit, aby to pro ni bylo co nejméně nepříjemné. Dejte jí třeba nějaký koš na odpadky do pokoje a vynášejte jí ho, domluvte se, že mýt se bude, když zrovna nebudou všichni doma apod. Zkuste se stát jejím spojencem, zkuste si představit, co prožívá a co by její stud mohlo zmírnit. Zkuste se na ni za to nezlobit, není to pro ni v tomto věku lehké.
Dana

:) dobrá zpráva

09. 01. 2009 12:17:31 - Petra B.
Paní doktorko, před časem jsem měla bolístku se kterou jsem za Vámi na net přišla ( CIN 3 - těžký předn. stav).
Jen Vám chci říct, že p. prof. Cibula mě sdělil, že vše dopadlo dobře a stav po obou operacích zní " bez dyspastických změn" :) v lednu jdu na první kontrolu po třech měsících a pak ještě jednou ( budu se modlit, aby to dopadlo dobře) a pak se pokusíme o dítě.
Moc Vám ještě jednou děkuji :) mějte se hezky a do Nového roku přeji Vám i všem jenom to hezké a hlavně zdravíčko a štěstíčko !
Odpověď:
Dobrý den,
moc děkuji za zprávu - potěšila mne. I já vám přeji hlavně to zdravíčko a ať se vám podaří to miminko.
Dana

bolesti ze stresu?

05. 01. 2009 21:41:16 - alena28
Dobrý den,
Před měsícem jsem prodělala konizaci a vice jak půl roku se psychicky trápím. Vím vše o konizaci, rakovině děložního čípku a asi i proto pořád kontroluji, jestli nekrvácím či nešpiním. Před rokem jsem byla u gynekologa pro bolesti na levé straně podbřišku, řekl mi že jsem zdravá, ty pak ustaly a ted po té konizaci tu bolest občas opět cítím a před týdnem jsem dva dny i špinila. ale týden před tím špiněním jsem byla na kontrole a prý vše v pořádku. Myslíte že to vše může být z toho všeho stresu? Jsem ten typ člověka, který myslí v těchto situacích na nejhorší, ale těm myšlenkám prostě nelze zabránit. Přítel mi pořád vtlouká do hlavy, že musím myslet pozitivně, že si tím můžu jen přihoršit. Nemáte nějaký "návod" jak zahnat katastrofické scénáře? Myšlenky na něco hezkého v té chvíli nezabírají, děkuji moc za odpověd a omlouvám se za zmatenost...
Odpověď:
Dobrý den,
Vaší starosti a strachu rozumím - není to nic divného ani nepochopitelného.
Je ale asi dobré vědět, že konizace samotná se provádí vytětím té nemocné tkáně i s kouskem té zdravé, aby bylo jisté, že se odstraní celé ložisko. To, že tomu tak je se kontrolúje při histologii (vyšetření toho, co Vám bylo vyříznuto pod mikroskopem).
Vaše bolesti a špinění mohou mít jiný důvod než že by souvisely přímo s konizací. Může jít o nějakou hormonální nerovnováhu apod - to by ale bylo určitě spíše pro lékaře.
Vaše špinění může být možná také v souvislosti s hojením té rány po konizaci - myslím (zase spíše dotaz pro lékaře).
Pravda je, že pokud se soustředíme na nějakou (dle našeho oslabenou) část svého těla, všímáme si více, co se v ní děje - a třeba bolest, ke které jinak nejsme citliví najednou cítíme a soustředíme se na ni. A tím ji ještě podporujeme - takže začarovaný kruh. Nejlépe by tedy bylo, když se objeví, zahnat ji nějakou aktivitou, odvedením pozornosti. Nejde jen o to začít myslet na něco pozitivního, spíše pomůže, když se pustíte do nějaké aktivity a tím zaměříte pozornost jinam.
Úplně svoje černé myšlenky asi nezaženete (tak se za ně na sebe nezlobte - někdy dokonce pomůže, když si je člověk dovolí, ony se pak paradoxně objevují méně), ale určitě se budou časem zmenšovat se znovunabýváním jistoty ve své tělo. V takových situacích je totiž nabourán hlavně náš pocit nezranitelnosti, každý z nás věří v to, že jemu se špatné věci vyhnou. A když tomu pak tak není, jsme zklamaní a potřebujeme nějaký čas na vyrovnání se s tím. Tak si ho nechte. Dejte si na to pár měsíců a kdyby se váš stav ani potom nezlepšil, vyhledala bych odbornou psychologickou pomoc. A nebo znovu napište.
Mluvte o svých obavách, příp. obtížích také se svým lékařem a zkuste se spolehnout na to, že on Vás při preventivních prohlídkách ohlídá (vždyť i to, že objevil Váš problém a na konizaci vás poslal a tím vyléčil je známkou toho, že je pozorný a pečlivý ve své práci).
Držte se

Dana

Kondylomata

01. 01. 2009 14:23:01 - Tomáš
Dobrý den ,mám na penisu kondylomata a nevím už co mám dělat zkusíl jsem vše Wartec,Aldara dusík atd. Ted jsem se nechal aji očkovat mám za sebu pvní vakcínu. Mám to už 1 rok a nevím jak dál. Uzdravím se někdy? Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
Váš dotaz bude pro někoho z našich lékařů. Já jako psycholog Vám na tento dotaz nedokáži odpovědět.
Zkuste poradnu Dr. Zikána nebo Dr. Slámy.

Dana

prosím o radu

08. 12. 2008 10:51:05 - veverkaa3
Dobrý den paní doktorko, před rokem a půl jsem u Vás na klinice podstoupila gynekologickou operaci , která se týkala rakoviny vaječníků, následovala chemoterapie a velmi optimistická prognóza. Všechny kontroly, které jsem absolvovala do teď byly a jsou v pořádku, tohle svoje onemocnění jsem po psychické stránce zvládla dobře, ale teď se bohužel tahle zákeřná nemoc objevila u mojí maminky, zde je pronóza velmi špatná a já to špatně nesu a nezvládám, moc dobře vím, že, abych byla já v pořádku potřebuji vnitřní klid, ale ten bohužel nemám. Chtěla jsem se objednat někam na psychiatrii a nechat si napsat nějaké zklidňující léky, ale bohužel tady v Plzni jsem u žádného lékaře nenarazila na volný termín. Poraďte mi jak zůstat v klidu. Děkuji Laďka
Odpověď:
Milá Laďko,
jsem ráda, že vy jste v pořádku a i dál držím palce. Co se týče toho chtěného klidu - myslím, že to není tak úplně možné. Pokud se nám děje něco, co cítíme jako ohrožení (sebe nebo svých blízkých), přináší to s sebou spoustu negativních pocitů a emocí. Nevm, zda by se je měl člověk snažit za každou cenu potlačovat. Možná by Vám to ublížilo více, než když je necháte s porozuměním proběhnout. Ta snaha být v pohodě a frustrace z toho, že se nám to nedaří, stojí tělo mnohem víc sil než negativní emoce sama. Prostě si dovolte mít o maminku strach, cítit úzkost a obavy z toho, jak to bude dál. Problémy a zátěž přináší spíše to, když s emocemi neumíme zacházet než to, že je máme (i když jde o ty negativní). Pokud by ale úzkost či strach byly tak velké, že by Vám nedovolovaly normálně fungovat, pak je jistě na místě pomoc vyhledat. Pátrejte dál, neujali by se vás třeba ve fakultní nemocnici? Pokud se vám nepodaří získat žádný kontakt, ještě mi napište, oslovím někoho z kolegů psychologů z Plzně, aby nám s hledáním pomohl.
Držte se

Dana

konizace

07. 12. 2008 08:47:35 - Tonka
Dobrý den, minulý měsíc mimůj gynekolog doporučil konizaci, ale že počkáme až po novém roku. Byla jsem v pohodě, ale začla jsem ovšem číst a tím se strachovat s nejhoršího. Že např. mi na předrakovinotvorné změny na děložním čípku nepřišli včas a co bude dál. Měla jsem už 3x stupen 3 na cytologii, žadné jiné vyšetření jsem neměla a ted hned konizace. Je mi 28 let a od minulého měsíce jsem ve stresu. Chvílemi se mi podaří myslet na něco jiného, ale obava zase přijde. Už týden pořádně nespím, max. 2 hodiny vkuse. Pořád brečím a nejde to ovládnout. co mi můžete poradit. Mám navštívit ještě svého gynekologa a promluvit si s ním, nebo zajít k psychologovi? Je mi z té úzkosti a strachu pořád špatně od žaludku, nechci takhle prožít vánoce. Říkám si, že dokud jsem netušila o co u mě jde byla jsem vklidu, bylo mi fajn. Někdy je asi nevědomost lepší. Děkuji moc za odpověd.
Odpověď:
Dobrý den,
rozumím tomu, že máte strach. Píšete, že jste koukala do internetu - to může být dobrým pomocníkem, ale velmi často je to tak, že získáme příliš mnoho informací, které si jako laici neumíme roztřídit a pak nás místo pomoci děsí. Myslím, že pokud váš gynekolog odložil výkon do příštího roku, pak ví, že si to může dovolit. Nejsem gynekolog, ale myslím, že stupeň 3 je přednádorová změna, která by se v nádorové bujení mohla proměnit (ale také nemusela - třetina se stáhne, třetina zůstává dlouhodobě stejná a třetina se promění v nádorové bujení).
Rozhodně bych Vám doporučila ještě jednou navštívit gynekologa, zeptat se ho na vše, co potřebujete, vše, co vás při pročítání internetu vyděsilo.
Jsem laik - berte to tak, ale myslím si, že výkon Váš lékař plánuje spíše jako preventivní - tedy nechce čekat, zda se někdy v budoucnu stane, že by se přednádorové změny (píšete, že je máte již delůší dobu) změnily v nádorové.
Myslím, že vaše úzkost (tím i nespavost a ostatní projevy) jsou syceny nejvíce tím, že situaci úplně nerozumíte, nekontrolujete ji. A v tom vám nejlépe pomůže návštěva vašeho lékaře.
Dana

kondylom polyp

26. 11. 2008 16:40:39 - sissy
Dobrý den paní doktorko, mám menší dotaz.Chtěla bych se zeptat jak je možné že to mám i přesto že už 2roky mám přítele a oba jsme si věrni 100procentně? A může se mi to vrátit i po chirurgickém odstranění tohoto problému?
Moc děkuji Simona
Odpověď:
Milá Simono,
tento dotaz Vám lépe zodpoví někdo z lékařů - gynekologů.

Dana

Cena

24. 11. 2008 20:45:56 - Michaela.cz
Dobrý den, prosím Vás chtěla bych se zeptat okolo jaké ceny se tak přibližně pohybuje očkování proti HPV.
Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,
to je dotaz spíše pro některého z lékařů.
Asi by Vám to řekli i v lékárně.
Já jako psaycholog se s tím nesetkávám, tak nevím.

Dana

kondylomata

16. 11. 2008 20:04:17 - viera
Dobrý den.Mám prosbu.Je možné abych měla kondylomy na kořeni jazyka?jestli je to možné,kam s tím mám zajít?Děkuji za odpovět
Odpověď:
Dobrý den,
prosím směřujte svůj dotaz na některého z lékařů.

Dana

dlaždicový karcinom

03. 11. 2008 09:31:32 - Erika
Dobrý den paní doktorko,
po excizi z vulvy mi našli nepatrný vzorek tohoto karcinomu a řekli mi, že se to řeší radikální vulvektomií.Je mi 46let a mám skvělé manželství, odrostlé děti z domova. Je jasné, že po tomto zásahu bych o manželství přišla, stala by se ze mě stvůra a psychicky již teď mám co dělat, abych komunikovala.Já vím, že ta radikální vulvektomie je pro všechny jistotou, že něco nezanedbali, ale přece musí existovat něco jiného nebo je pak lepší asi dožít normální život.Vůbec se s tím nedovedu srovnat a vůbec nevím co mám dělat.
Děkuji za odpověď a přeji hezký den
Odpověď:

spinocelulární karcinom in situ

13. 10. 2008 13:48:40 - Petra B.
Dobrý den paní doktorko,
je mi 31 a mám diagnozu spinocelulární karcinom in situ, 3.třída ze 4,předinvazivní forma. První zákrok jsem prodělala před 6 týdny a nyní ve středu jdu na druhý zákrok, cilindrickou disekci k p. doc. Cibulovi. Ač se snažím být v pohodě, nejde se ubránit černým myšlenkám. Do ničeho se mi nechce, špatně spím, špatně jím. Cítím se jako sevřená a nemůžu se uvolnit. Sdělili mi diagnozu 2 měsíce po svatbě a týden před státnicemi. Ani nevím, jak jsem je mohla udělat. Bojím se jak to dopadne. Půjde to vyndat? Budu moct mít děti? Myšlenky na smrt - jo, ne? Dopadne to? Poslední dobou ale už ani na ty děti nemyslím a spíš mám myšlenky na to co když přijde to nejhorší. Hlavně abyhc tady byla. Ten strach mě rve u srdce. Každý mě říká, musíš myslet pozitivně. Určitě by mě to pomohlo kdyby to šlo. Trápí mě, že mají strach rodiče, manžel, sestra a všichni kolem mě. Kamarádi, známý.Hrozně mě mrzí, že v tom musí být se mnou. Chtěla jsem se rozvést, manžel je o 5 let mladší, ale to už mě přešlo. Mám období, kdybych se zahrabala pod zem a ani nevycházela. Nic mě nebaví a straním se čím dál tím víc lidí. Všichni se Vás ptají " tak co". Je ze mě protivná baba. Manžel mluví o budoucnosti ( stavíme dům), asi aby mě to drželo a já při myšlenkách na budoucnost trpím, protože jsem ve strašné nejistotě co bude dál... kdyby mě ta hlava a myšlenky tak v té hlavě nešrotovaly pořád dokola a dokola. Už abych měla po operaci a po sdělení výsledku..... myslíte si, že jsem případ přesně pro Vás? Asi ano, že? Je to strašně těžké. Najednou se mi úplně všechno obrátilo vzhůru nohama. Hrozný strach a nejistota. Nikomu bych to nepřála. No jedno vím, když mě to nezabije, tak mě to posílí. Trocha ironie na závěr.
Odpověď:
Milá Petro,
je mi moc líto, co teď prožíváte. Je to opravdu zkouška, člověk když to zvládne, opravdu změní spoustu věcí - žebříček hodnot, priority v životě...
Co se týče nádoru samotného - já tak spíše okrajově tuším, co co znamená - důležité mi přijde slovo předinvazivní - říká, že se nádor nerozšiřuje.
Jinak bych vám rozhodně doporučila požádat pana docenta, aby s Vámi vše probral, otázky si klidně napište (člověk je zapomíná). Nebojte se zeptat i na to, o čem jste už mluvili, prostě na cokoliv. Důležité je, abyste všemu rozuměla. To trošku přispěje pocitu kontroly nad situací - člověk ví, s čím bojuje.
Pozitivní myšlení je dobře míněná rada, ale moc to asi nejde. A člověk se pak trápí krom problému tím, že nedokáže pozitivně myslet. A tak prostě nechte plynout, cokoliv Vás napadá. Je srozumitelné, že se Vám honí hlavou to, o čem píšete a je to tak normální. Uvidíte, že se to časem zlepší. Určitě je prima mít před sebou něco pro Vás důležitého, co Vás zaměstná (to byly třeba ty státnice) a občas tak odvést pozornost jinam, abyste si odpočinula. Je prima, že Vás rodina podporuje. A nebojte se o ně, oni to chvíli zvládnou. Zkuste si říct o klid, když s nikým nechcete mluvit a naopak o pomoc tak, jak ji potřebujete. Je třeba s nimi o tom mluvit. Pomoct chce asi každý, každý svým způsobem, který ale nemusí být ten nejlepší pro Vás. Zkuste si proto říkat o to, co potřebujete.
Pokud by se Váš stav nezlepšoval ani po výkonu, řekněte si panu docentovi o kontakt na mne a můžeme se třeba sejít a probrat to osobně.
Držte se

Dana

očkování proti rakovině děložního čípku

06. 10. 2008 14:59:49 - jen
Přeji dobrý den,

v květnu bylo mi 30 let.
Má pro mě očkování proti rakovině děložního čípku nějaký smysl ???
Můžete mipřípadně dporučit nějako jnou alternativu.

Děkuji Vám za odpověď
Odpověď:
Dobrý den,
tuto otázku položte, prosím, někomu z lékařů.

Dana

Odsun menstruace

29. 09. 2008 07:47:08 - Janililinka
DObrý den, byla jsem na dovolené na Kréťe,měla jsem napplánovaný odsun menstruace nevysazením antikoncepce,ale přesto jsem měsíčky dostala.Užívala jsem tedyNorethisteron. Vše bylo v pořádku, ale teď nevím kdy mám zase začít užívatPilulky Lunafem,jestli opět při začátku menstruace nebo až 8. den od začátku cyklu.Děkuji moc za odpověď Jana.
Odpověď:
Dobrý den,
prosím položte dotaz někomu z lékařů.

Dana Jandourková

rakovina?

27. 08. 2008 14:00:31 - lasička
Dobry den pani doktorko chtěla jsem se zeptat jak by jste mi poradila v připadě, když vim,že muj otec umřel na nador na mozku ma babička s mamčiny strany měla rakovinu nohy ,bratr me mamky umřel na rakovinu slinivky a ja jsem měla operaci děložniho čipku proHPV viry,ktere jsou nevylečitelne v mem věku.myslite si že ji budu mit taky?Zatim se raduji, jelikož vysledky s biopsie jsou negativni,ale žit budu ted pul roku ve stresu.mam plan ,že si zajdu k imunologovi a na genetiku pro isoprinosine ktere je na posileni imunity.Překonat ten každodeni strach je těžke.Mam skvěle tři děti skvělou práci ale strach ,že to jednou přijde.diky za odpověd s pozdravem Lenka
Odpověď:
Milá Lenko,
o možných rizicích výskytu zhoubného onemocnění u Vás se poraďte s lékařem.
Vašemu strachu rozumím, zmírnit jej může dostatek informací od lékařů, v případě potřeby pravidelné sledování (pokud se v rodině vyskytl některý z geneticky podmíněných nádorů) a také snaha odvést pozornost jinam - děti, práce, sport.... a vlastní aktivní přístup (výživa, pohyb, nácvik relaxace...).
Pokud byste cítila stálé napětí a úzkost, bylo by dobře vyhledat odbornou pomoc psychologa, případně psychiatra v případě nutnosti farmakologické léčby (její potřebu by Vám ale pomohl posoudit psycholog).

Držte se

Dana

rakovina prsu

27. 08. 2008 12:35:29 - Eva Kloudová
Dobrý den, před šesti lety jsem onemocněla rakovinou prsu. Prodělala jsem ablaci, histerektomii, chemoterapii, následnou rekonstrukci prsu a až do letošního roku jsem byla v pořádku. Nyní se při pravidelné kontrole na scintigrafii skeletu a z márkrů v krvi zjistila remise nádoru do kostí. Dnes jsem byla na ultrazvuku a ještě je další nález na játrech a tekutina nad levou bránicí. Léčbu mám perfektní, hned v pátek jdu na CT a začínám chemoterapii, ale nezvládám to psychycky. Už jsem si myslela, že mám to nejhorší za sebou, ale paradoxně mě to asi teprve čeká. Co mám dělat, bydlím na malém městě, dostala jsem doporučení k psycholožce, ale ta má do 5.9.2008 dovolenou. Potřebuji nějakou pomoc, mamince to říct nemohu bude ji 80 let a je vážně nemocná se srdcem, dcera dělá 8.9.2008 obhajobu na VŠE a manžel se mnou sice jezdí k lékaři, ale jinak to asi nemůže vnitřně unést a mlčí. Díky za odpověď Eva
Odpověď:
Milá Evo,
pocity pacientek v případě recidivy (znovuobjevení se) onemocnění bývají podobné těm, které měly po sdělení diagnozy, bývají ale často mnohem intenzivnější.
Možná ale, že by k jejich zmírnění mohly pomoci podobné věci, které Vám pomohly i před šesti lety. Zkuste se rozvzpomenout, co pomáhalo, čím se dařilo zaměřit pozornost na chvíli jinam, zda ve vašem okolí není ještě někdo, kdo vás tehdy podporoval.
Co se týče odborné pomoci - v Praze, Hradci Králové a Brně působí sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu "mamma help" a snad funguje stále jejich bezplatná linka 800 180 880, kam se můžete každý všední den od 9.00 do 19.00 obrátit o pomoc a podporu. Jejich www stránky jsou www.mammahelp.cz.
Také se můžete obrátit na krizová centra - v Praze např. RIAPS.
Držte se

Dana

krvaceni

12. 08. 2008 12:47:36 - terka
Dobry den prosim vas oradu mam 2 deti 7 a3 roky mela jsem 3 potraty a ted posledni dobou po pohlavnim styku krvacim ze začatku to bylo jen malo a ted mi to připada silnejši trva to pul dne a přestane to sou to krvava hleny mam strach aby to nebylo važnějši děkuji a naschle SIMONOVA.
Odpověď:
Dobrý den,
svůj dotaz směřujte na někoho z lékařů.
Já bych ale na Vašem místě vyrazila ke svému gynekologovi.

Dana

Fibroadenom

02. 07. 2008 19:38:46 - Silva
Paní doktorko dnes my byl diagnostikován fibroadenom v prsu. Je mi devatenáct let a doktor řekl vyřízneme to až odkojíte pár dětí. Vím že je to odborník a měl by vědět co dělá, ale trápí mě pocit toho že mám a ještě dlouho budu mít v těle něco co tam normálně být nemá. Mám pocit že můj život už bude jiný než dřív, protože si každý den vzpomenu že nádor mám. Prosímadu o radu, jistě máte zkušenosti s životem lidí s fibroadenomem.
Odpověď:
Dobrý den,
pokud lékař nedoporučuje vynětí nádoru, pak je si pravděpodobně jist tím, že Vám nemůže škodit. Je to ale pohled čistě lékařský. Rozumím tomu, že se s ním necítíte dobře. Zkuste se svým lékařem promluvit, sdělit mu, že je to pro Vás nepřijatelné, že se necítíte "psychicky" dobře.
Pokud to není možné, poraďte se ještě s jiným odborníkem, je zcela běžné, že pacienti získávají více názorů na svůj problém.
Zeptejte se konkrétně na rizika spojená s odnětím bulky, co vede lékaře k rozhodnutí bulku zatím nevyjímat. Pokud se rozhodnete pro odstranění bulky, bylo by dobré znát všechna pro a proti.
Nebojte se vyptávat.
Držte se a dejte vědět, co se s Vámi děje.

Dana

Dobrý den

02. 06. 2008 20:25:56 - Majka
paní dochtorko,děkují vám za odpověd´a pomoc z 31.3.Je mi už o hodně líp a začínám normálně žít.A to proto,že jsem stále v pořádku a nějak mi to dodává sílu.19.5 jsem byla na CT,rentgenu plíc a srdce,na sonu prsů a celého břicha a všechny výsledky jsou dobré.I po gynekologické stránce jsem v pořádku.I když vím,že se mi to může objevit ale i nemusí.Proto musím být doživotně takhle sledováná.Jsem moc ráda že tyhle stránky jsou a můžu vám kdykoliv napsat.Ještě jednou vám děkují a přejí krásné sluníčkové dny.Majka.
Odpověď:
Milá Majko,
i já Vám děkuji za povzbuzení.
Přeji Vám, ať se daří.
Je dobře, že myslíte i na tu nepříjemnou možnost, že by se nemoc mohla vrátit, ale je také dobře, že Vaše obava je "přiměřená" okolnostem. Myslím tím, že je dobré užívat toho, co se každý den nabízí, vycházet z toho, že jste nyní v pořádku a nenechat se obavami zaplavovat.
Pokud člověk připustí, že by se nemoc mohla vrátit, ví také, jak s tím pak naložit. A to samo už přispívá k vnitřnímu klidu, pocitu, že nejsem bezmocná, a to velmi pozitivně ovlivňuje prognózu každého onkologického onemocnění.
Tak se držte a pište kdykoliv.

Dana

konizace

26. 05. 2008 13:04:32 - kristina
dobry den
Minuly rok me dělali konizaci.Je mě třicet let.Před konizaci jsem byla HPV pozitovni.No operace proběhla v pořadku ale nebylo to až v zdrave tkani,ale po čtyřech mesicich jsem byla opět na kontrole a braly čtyři vzorky na biopsii a na HPV virus stěr.A nakonec je to bez dysplazie a bez HPV negativ.Ale dočetla jsem se že na HPV vir se dela až po roce.Udelali spravny postup?Ja bohužel nežiju v česku dělali mě to ve widni.Děkuji
Odpověď:
Kristino,
obraťte se s dotazem na některého z lékařů. Já jsem psycholog a s tímto Vám neporadím.

Hezký den
Dana

Mám strach

31. 03. 2008 16:09:48 - Majka
Dobrý den paní dochtorko.Já jsem před rokem a třemi měsíci prodělala rakovinu vaječníků a beru hormonální léčbu.A 6měsíců jsem chodila na chemoterapií.Ale žiju pořád ve stresu, aby se mi ta nemoc nevrátila.I když je to možné.Neustále na to myslím a trápím se tím.Jen na chvíli se dokážu odreagovat,když jdu někam pryč,nebo ven s dětma.Ale když příjdu domů,je to zase stejné a zase mám černé myšlenky a hlavně večer,než usnu.Nevím co mám dělat a jsem z toho zoufalá.Prosím porad´te mi jak mám dál žít?Je mi 32let.Děkují.Majka.
Odpověď:
Milá Majko,
strach z návratu onemocnění je naprosto srozumitelný a je to asi to nejtěžší, s čím se člověk musí vyrovnat.
Obava se snižuje s přibývajícími měsíci bez nemoci.
Vy sama tomu můžete pomoct opravdu tak, jak píšete - odvedením pozornosti jinam - děti, přátelé, výlety...
Také existují různé svépomocné skupiny lidí, kteří prodělali nějaké onemocnění - scházejí se k různým aktivitám - některé s nemocí nijak nesouvisí - cvičení, ruční práce, přednášky o cestování..... a některé pomáhají aktivně se stavět nemoci nebo třeba obavě z jejího návratu. Členové se navzájem podporují, pořádají přednášky o zdravé výživě, fyzických aktivitách, apod.
Je prokázáno, že lidé, kteří k boji se svou nemocí přistupují aktivně, také nemoc lépe kontrolují, zvládají.
Ono dávat si za úkol, že na svou nemoc nebudu myslet, je asi nadlidský úkol.
Možná by bylo také dobré zajít za psychologem, který pečuje o onkologicky nemocné. Můžete s ním o svých obavách mluvit, poradí Vám i jak relaxovat, jak podpořit usínání, příp. Vám doporučí návštěvu pychiatra, který Vám předepíše hypnotika (léky na spaní), pokud budete chtít.
Pokud se Vám nepodaří psychologa najít, napište mi ještě odkud jste, pokusím se Vám v tom pomoci.
Opatrujte se

Dana

nevííím co to muze být.

26. 03. 2008 18:19:12 - Lucka
Dobrý den, užívala jsem antikoncepci značky Lunafen. V polovine jsem jsi prasek zapomnela vzit a druhý den na to me zaclo hrozne bolet pod brichem. Tak jsem zjistila ze jsem to dostala. No a po patem dnu menstruace jsem si prasek vzala znova a opet me zacalo bolet bricho a asi za 3 dny jsem to dostala znova, ale to trvalo bouze 2 dny menstruace. Tak jsem prasky radsi uz neuzivala. A porad me poboliva pod brichem a mam hnedy vytok. Muzete mi poradit co to muze byt, jeslti to neni z tech prasku? Dekuji Lucka
Odpověď:
Milá Lucie,
s tím Vám já jako psycholog nepomohu. Přeneste svůj dotaz do poradny někoho z lékařů.

Hezký den

Dana

možnost otěhotnění

20. 02. 2008 21:38:40 - verrka
dobrý den...14 dní už beru hormonální antikoncepci minisiston a měla sem se svým partnerem pohlavní styk,jenže během těch 14 dnů sem špinila...je možné otěhotnět???děkuji za odpověd
Odpověď:
Dobrý den,
směřujte svůj dotaz do poradny některého z lékařů.
Děkuji

Dana

Přednádorové změny na děložním čípku

29. 01. 2008 09:25:00 - Bára
Dobrý den, koncem minulého roku mi byly zjištěny změny na děložním čípku. Prošla jsem si kolposkopií, biopsií a příští týden jsem objednaná na konzultaci před operací/konizací. Největším problémem je, že se toto táhne již delší dobu a já čekám v nejistotě od srpna 2007. Bývám většinou pozitivní, veselé povahy, ale od doby co docházím na centrum gynekologické onkologické prevence, je to se mnou k nevydržení. Paní doktorko prosím poraďte, jsem náladová, přecitlivělá a myslím, že svými letargickými myšlenkami obtěžuji své nejbližší. Jsem protivná na partnera, chytlavá na rodiče. Nic mě nebaví, o nic se nezajímám, jen se snažím nějak přežít čas, který mi zbývá do další návštěvy onkologie. Docela jsem i zhubnula, buď jsem neustále unavená a spala bych třeba i 12 a více hodin, nebo spím špatně. Je mi 30 let, jsem bezdětná, takže mám docela obavy z následného otěhotnění. Říkám si, že jsou daleko horší věci, přece jen mám „pouze“ předrakovinové změny, ale přesto mne to velmi trápí. Mám milujícího partnera, kamarády a rodiče, které moje problémy taky trápí a snaží se mě podržet, povzbudit a vyslechnout, snažím se před nimi být pozitivní, ale ne vždy je to lehké. Přítel se mě snaží vytáhnout na krátkou dovolenou na lyže, dříve bych velmi ráda jela, ale nyní nechci nic plánovat, chci počkat do další návštěvy u doktora, chci zrychlit čas, probudit se v den návštěvy…čas mezitím mi přijde velmi zbytečný a zdlouhavý. Bára
Odpověď:
Milá Báro,
rozumím tomu, o čem píšete. Je jasné, že čím více se oddaluje informace o Vašem zdravotním stavu, ale hlavně o možných řešeních, ev. následcích pro možné otěhotnění, tím větší je Vaše úzkost. Je to tak vždy. Proto je dobré co nejrychleji se konfrontovat s tím, čeho se obáváme. Chápu ale, že to teď není ve Vašich rukách. Zkuste ohledně termínů apelovat na lékaře, aby byly co nejdříve, ptejte se, abyste všemu, co se kolem Vás děje, rozuměla zkuste alespoň občas svou pozornost zaměřit jinam. Myslím, že Váš partner to cítí dobře - snaží se Vás "zabavit" pobytem na horách a pod. Zkuste dělat věci, které Vás těší, abyste svou pozornost občas od gyn. obtíží odvrátila a odpočinula si od nich.
Myslím si také, že nespěchání ze strany lékařů také znamená, že není třeba spěchat, že nález, který máte, je opravdu dobře řešitelný konizací. Po konizaci je těhotenství možné. Vydržte.
Držím palce

Dana

Vysvetleni pojmů

22. 01. 2008 23:47:28 - Satyr
Dobrý den,
chtela bych se vas prosim zeptat, co znamenaji pojmy HG-SIL/AGC-NOS a LGL/HGL. Predem moc a moc dekuji za odpoved a preji prijemny vecer,
s pozdravem Markéta
Odpověď:
Milá Markéto,
dotaz budete muset směřovat na někoho z lékařů, já jsem psycholog a s tímto Vám neporadím.
Hezký den

Dana J.

dermoid

19. 01. 2008 23:19:43 - rad
Dobry vecer,

ma dermoid vliv na otehotneni?
od 14 let mam cysty na vajecniku lecene hormonalne,ktere se vraceji,i pres to mi doktor doporucil umele otehotneni,ktere jsem podstoupila a nakonec potratila,a pak se zminil pan dr.ze kdyz mi vybiral vajicka tak vybral i dermoid,muze to mit na to vliv,ze jsem neotehotnela?
dekuji za odpoved.
Rad
Odpověď:
Dobrý den,
Váš dotaz bude patřit spíše do poradny někoho z lékařů.
Zkuste poradnu Dr. Slámy nebo Dr. Zikána.
Hezký den

Dana J.

Virus HPV

27. 12. 2007 13:50:26 - Luca88
Dobrý den, je mi 19 let a uz pres pul roku mam kondylomata zpusobene virem HPV. V blizke dobe me ceka operace a odstraneni kondylomat. Chtela bych se zeptat jestli muzu mit pohlavni styk s kondomem, nebo treba oralni sex a jestli to ode me nemuze pritel chytit. take bych se rada zeptala jestli se pritel muze nechat naoockovat, aby predesel nakazou HPV.
Predem dekuji za odpoved
Odpověď:
Omlouvám se za pozdní odpověď, pro svou zapomětlivost jsem se nedostala do poradny :-)
A k tomu Vám ještě musím doporučit, abyste se s dotazem obrátila na někoho z lékařů - já jsem psycholog a asi bych Vám nedala úplnou odpověď.

Dana J.

očkování

26. 09. 2007 11:08:46 - sarka.sitova
Dobry den jmenuji se Šárka Sitová jsem z Liberce.mám 14 letou dceru chtěla bych jí dát očkovat proti rakovině děložniho čípku,moje tchyně před třemi roky umřela na rakovinu.moje maminka prodělala rakovinu prsu před vdomi lety maminka se z toho dostala,ale stále ma zdravotní problémi.je doktory hlídaná myslíte že já jako dcera mám předpoklad že jí budu mít také nebo dcera jako vnučka?mám strašny strach hlavně o dceru.jak mám postupovat ?mám sceru zavést k jejimu dětskému doktoru nebo jí mám vzít na gynekologii.kam?mám jí vzít ke své gynekološce?prossssím kolik přesně stojí očkování?dá se to rozložit na několik pladeb?jak mám požádat všeobecnou pojištovnu o příspěvek?jestli tedy nějaký poskytují mám ještě syna 6let.děkuji za možnou odpověd.hodně zdravy.ŠÁRKA SITOVA Z LIBERCE.
Odpověď:
Milá Šárko,
ohledně dědičnosti nádorů by Vám jistě nejlépe odpověděl pan Dr. Zikán.
Co se týče očkování - stojí něco kolem 10 000 Kč, pojišťovny jej neproplácí (nevím, zda existuje nějaký příspěvek třeba pro rizikové skupiny pac. a pod.), zkuste se informovat přímo na pojišťovně. Dceru můžete určitě vzít ke svému gynekologovi a nebo ke gynekologovi dětskému.
Očkování je určitě dobrý nápad.
I vy buďte zdravá a mějte se hezky

Dana

Krvácení z děložního čípku.

10. 09. 2007 12:27:57 - mysica
Dobrý den. Můj problém už trvá cca 2 roky. Nejdříve to začalo záněty, slabým krvácením( špiněním, zejména po pohl.styku). Teď už to dospělo až tak daleko, že krvacím hodně a ne jen po pohl.styku. Většinou týden před menstruací. Výsledky cytologie mám prý dobré, ale čípek zarudlý, je tam nějaký vřídek. Chtějí mě poslat na nějaký zákrok (odstranění část čípku pomocí "železné kličky"). Bojím se aby to bylo účinné. Nevrátí se mi to. S manželem bysme chtěli tak za rok chtěli miminko. S tím krvácením je to strašné, stačí když něco trošku těžšího zvednu a hned krvácím. Bolí mě taky břicho a při tom krvacení se mi někdy i zatočí hlava. čemu bych se měla po tom zákroku vyvarovat? Co mi poradíte? Docela se bojím. Je mi 21 let, žádné děti nemám. Mám dvě zaměstnání. Děkuji za odpověď
Odpověď:
Dobrý den,
myslím, že Váš dotaz je jistě pro někoho z lékařů. Zkuste poradnu pana doktora Slámy.

Dana J.

Nebojím se smrti, bojím se strádání.

28. 07. 2007 23:14:16 - Arabela
Moc vám děkuji za předešlou, opravdu vše vystihující a citlivou odpověď a jsem tu zas. Již mám za sebou operaci prsu, vyndali mi dva, s drátkem označené nádory, jeden zhoubný jeden nezhoubný, navíc lékař při operaci objevil další bulku, kterou ani resonance neukázala a pro jistotu jí vyndal a po vyšetření se i v té potvrdil 2 mm maligní novotvar.
Díky bohu, operatéra jsem si mohla zvolit sama, takže jsem věděla, že bude pečlivý. Deformace prsu není velká, určitě to zvládnu, v podprsence není vůbec vidět a bez ní tak trochu jo, ale když budu utíkat, tak si toho nikdo nevšimne:))….takže i psychicky jsem zatím v naprosté pohodě, jizva se krásně hojí, chodím na laser, ale přesto, že sentinelová uzlina byla čistá, budu muset na zajišťovací léčbu. Ozařování mám již na 100 % potvrzené, ale ještě se čeká na jeden test z Olomouce a uvidím, co ještě budou chtít do mě onkologové naprat. Já myslela, že když se nádor vyndá celý a uzlina je čistá, tím vše končí. Kdepak, je tu zajišťovací léčba. Chemoterapie se bojím jako čert kříže…. víte proč? Pokud mohu hrát zdravou, budu v pohodě, neb se vše dá zamaskovat make-upem, úsměvem , při nejhorším šklebem, ale až mi vypadají vlasy, dohrála jsem…budu se cítit jako špatný herec, kterého za špatnou hru vypískali z jeviště a to bude asi můj konec . Začnou mě litovat a brát mě jako nemocnou a to bude asi to poslední, co nezvládnu.
Útěcha v podobě paruky je chabá, neb mé obecenstvo pozná můj převlek a již mi mou hru nesežere. Takže přemýšlím, že budu souhlasit jen ozařováním a u chemoterapie si hodím korunou…
Odpověď:
Dobrý den,
omlouvám se, ale Váš dotaz se mi v poště po dovolené zatoulal a teď teprve jsem ho objevila ve staré poště.
Jsem moc ráda, že se nádor podařilo objevit včas. možná už dnes vše běží - myslím zajišťovací léčbu. Zeptejte se svého lékaře, ale i pokud bude třeba podstoupit chemoterapii, nemusí dojít k vypadávání vlasů. Některé chemoterapie to nedělají.
Pokud by to ale přeci jen nastalo, dojděte si koupit paruku raději hned - dokud vlasy máte a kupte si takovou, která co nejvíce odpovídá vlasům vašim.
A co se týče reakce okolí - to většinou reaguje podle toho, jak vy sama k situaci přistupujete. Pokud se nebudete litovat, nebudou Vás litovat ani ostatní. Mluvit s Vámi většinou budou také o tématech, která vy sama nabídnete.
A možná, že "odhalení" vaší nemoci okolím by také ulevilo vám. I z vašeho dotazu je patrné, kolik na tu, jak vy píšete "hru", spotřebujete energie.
Nebojte se a nechte věci běžet - třeba budete i mile překvapená (třeba vlasy nevypadají, třeba by okolí zareagovalo nad očekávání příjemně ....).
Budu držet palce

Dana J.

nádor na děl.čípku

28. 07. 2007 12:02:01 - Marcela
> Můj nálezů: Makropopis nastřižený konus čípku velikosti 4*3*3
> cm,sliznice světle šedá hrubě zvrásněná
>
> Nález: a-I) Materiál zpracován kompletně do 13 bloků,
> zastihujících konizat čípku děložního se známkami ovulozy,krytý
> vrstevnatým epitelem exocervixu ložiskově se známkami
> koilocytozy,přecházejícím v transformační zoně v středně až těžce
> dysplastický dlaždicový epitel a ložiskové již ve spinocelulární
> karcinom in situ,tapetující lumen endocervikálních žlázek.Dále v
> bloku c) zastiženo ložisko mikroinvazivního dobře
> difrerencovaného ložiskově rohovějícího spinocelulárního
> karcinomu je 0,2*0,2 cm.Staging dle klasifikace FIGO je je IA1.
> Těžce dysplastický dláždicový epitel a spinocelulární karcinom in
> situ dosahující v bloku a) v místě sliznice encocervikálního
> kanálu k hranici konizátu.Invazivní složka spinocelulárního
> karcinomu do karcinom nedosahující do hranice konizátu
> Invazitivní složka spinocelulárního karcinomu do této
> endocervikální hranice konizátu nedosahuje.Dysplastický
> dlaždicový epitel ani spinocelulární karcinom nedosahují do
> hranice konizátu v místě exocervixu.Lymfangioinvaze nenalezena
> ani po prokrojení. p63 nelze v endocervikálních žlázkách hodnotit.
>
> Diagnostický souhrn
>
> M1 karcinom spinocelularní m80703 G1 P1
> Stupen´pravděpod.diagnozy P1-P3
>
> M2 Dysplazie těžká m74008 G P1
> Dg.jistá 100%
> M3 koliocitoza m69790 G
> P1 Dg.pravděpod.( 50%)
> T Cervix t83
> Dg pravděpod.(50%) Dobrý den paní doktorko,toto je můj nález který se táhne už od února, 6.září mám jít na operaci budou mi brát dělohu.Prosím řekněte mi nemůže být pozdě za těch půl roku???Je mi 42 let a mám hroznej strach bojím se. Mám 13 letou dcerku a od února nic jiného nedělám než skoumám čtu ,nespím jsem stoho už unavená .Má psychyka je už na bodě shroucení.Prosím odepište mi jestli nenmůže být už pozdě prosím děkuji Marcela
Odpověď:
Dobrý den,
chápu, že když nálezu nerozumíte, tak Vás děsí. Ani já (jsem psycholog) Vám přesně neřeknu, zda a čeho byste se měla obávat, nasměrujte svůj dotaz do poradny některého z našich lékařů.
Budu Vám držet palce, doufám, že Vás jejich odpověď trochu uklidní.

Dana Jandourková

Nebojím se smrti, bojím se strádání.

23. 06. 2007 15:59:54 - Arabela
Je mi 52 let a v březnu jsem si nahmatala bulku v pravém prsu. Mám prsa značně s nepřehledným terénem, neprosvítil ho ani ultrazvuk, ani mamograf, takže jsem byla odeslána do Prahy na magnetickou resonanci, kde mi našli zhoubné ložisko o průměru asi 10 x13 mm. Bulka kterou jsem si nahmatala já, vyšla po následné biopsii jako neškodná.
Jsem již objednaná na operaci, jenže když mi tuto zprávu v pátek sdělili, a to ve fofru… bylo nás podobných v čekárně asi hodně…ani jsem moc nevnímala co mi říkají a nestihla jsem se na nic zeptat. Nástup do nemocnice mám 10.7.
Mohla bych vědět co mě čeká? Vím jen, že mi vezmou jen část prsů….tedy snad…a po vyšetření té bulky se asi rozhodně co dál.
Bojím se chemoterapie, jako čert kříže, navíc si nedovedu představit jak dlouho budu muset být mimo pracovní proces, bojím se o práci, bojím se že přijdu o vlasy, bojím se, že nebudu moct odjet v říjnu na dovolenou, kterou jsem si již zaplatila, bojím se že to celé nezvládnu, přesto, že zatím se držím a spíš já uklidňuji své blízké, které se kácí místo mě. Nebojím se toho, že mám rakovinu….spíš mám vztek… ale toho, co se bude kolem toho dít.
Odpověď:
Dobrý den,
pro většinu odpovědí by asi byla lepší poradna někoho z lékařů (Dr. Zikána), ale pokusím se Vám i já nastínit, jak to asi probíhá.
Pokud Vás napadají už teď otázky ohledně operace a následné léčby, klidně si je pište a vemte pak k pohovoru s lékařem. I příjem do nemocnice je stresující událost a tak člověk často zapomene téměř vše, na co se chtěl zeptat.

Samotný chirurgický zákrok se provádí v rozsahu nutném. Pokud je to možné, ponechává se prs a vyjímá se pouze ložisko a jeho okolí. Lékař se s Vámi před operací domluví, jak rozsáhlý výkon a za jakých okolností je třeba, vy s ním také musíte souhlasit.
Další léčba záleží na výsledku operace, na výsledku histologie. Ta určí o jaký druh nádoru se jedná a zda se vyskytuje jen jako bulka v prsu a nebo zda jeho buňky již vycestovaly do spádových mízních uzlin (ty jsou v podpaží).
Některé pacientky jsou vlasně vyléčeny operací (pokud nejsou postiženy mízní uzliny;někdy se přidává tzv. zajišťovací terapie), jindy je nutná následná terapie (zase vám to asi lépe vysvětlí lékař) - ale může jít zejména o chemoterapii, radioterapii (ozařování) či hormonální terapii. Vedlejší účinky léčby (to je to, čeho se pacientky nejvíce obávají) se liší podle toho, jaká léčba je zvolena. Píšete např. o vypadávání vlasů, které je spojeno s chemoterapií. Ale ne každá chemoterapie jej způsobuje. Pokud by to tak bylo, ještě před zahájením léčby Vám lékař vypíše poukaz na nákup paruky, abyste na tuto situaci byla připravena.

Doba strávená v neschopnosti se u pacientek liší. Její délku ovlivňuje závažnost onemocnění, ale i to, jak se pacientka subjektivně cítí (některé pracují i v průběhu léčby, jiné zůstávají doma i dlouho po léčbě, příp. odcházejí do invalidního důchodu). Některé ženy se vrací do zaměstnání docela brzy i díky tomu, že dostávají práci domů nebo je jim umožněno zkrátit dočasně pracovní dobu.
Co se týče dovolené, záleží asi, kam byste jela. Je pravda, že se pacientkám v léčbě příliš nedoporučuje např. pobyt na sluníčku, přílišná fyzická námaha.

Také hezky popisujete, jak někdy paradoxně hroucení se okolí přispívá k odolnosti a otužilosti. Posiluje to asi spíše tu racionální složku prožívání (je třeba rodině vysvětlovat, co se děje ....) a to je dobře, protože pokud člověk příliš podlehne emocím, může snadno rezignovat na spolupráci při léčbě a to ho může ohrozit. Neznamená to ale, že Vás občas nepřepadne smutek, strach či panika. Rozhodně je dobře, když se tyto negativní emoce alespoň trochu ventilují. Pokud je člověk úplně potlačí, může to vést i k dalším somatickým obtížím.
Tak je moc dobře, že o svých obavách píšete do poradny, když si je nemůžete dovolit ventilovat před rodinou.
Cílem je, abyste mohla i své emoce prožívat, mohla je vyjádřit, aby se chvíle i třeba smutku a strachu (které jsou v případě ohrožení nádorovým onemocněním srozumitelné) střídaly s chvílemi "racionálními", které Vám říkají, jak postupovat, co dělat pro uzdravování. V tom Vám pomůže i lékař, který se o Vás během léčby bude starat, bude Vás provázet.
Mám pocit, že zatím jdete dobrou cestou. Zajímáte se o své onemocnění, o to, co Vás čeká, přemýšlíte o blízké budoucnosti, připouštíte, že máte obavy či vztek. I v tom Vašem vzteku může být spousta energie, kterou můžete využít ve svůj prospěch.
Také mne napadá, že byste mohla kontaktovat mamma help - sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu. Mají i svoje internetové stránky.
Budu Vám držet palce. Pokud budete chtít, budete mít nějaké konkrétní otázky či problémy, nebo Vás napadne něco k tomu, co jsem Vám napsala, klidně zase napište.
A dejte vědět, jak se máte.

Dana

Možnost stát se pacientkou ve Vaší nemocnici

15. 05. 2007 12:54:18 - Doňková
Dobrý den,prožívám těžké dny-před 14 dny jsem si našla v prsu větší zatvrdlinu a už jsem podstoupila sono /prý jen cysty/, punkci /zánět/, mammograf a teď čekám výsledek z biopsie. Ať to dopadne jakkoli, chtěla jsem vědět, jak bych se mohla stát Vaší pacientkou, protože na Vaše zařízení slyším jen chválu a samozřejmě případnou operaci bych ráda podstoupila u Vás. Děkuji
Odpověď:
Dobrý den,¨
budu vám držet palce, aby vše dobře dopadlo.
Myslím, že není problém, abyste zákrok podstoupila u nás. Nejlépe asi bude, když si zavoláte na ambulanci a domluvíte se na návštěvě či dalším postupu.

Dana Jandourková

Očkování nitroděložního čípku

25. 04. 2007 14:39:15 - Alena
Dobrý den..v rádiu sem slyšela že zde máte i poradnu....mám takový menší problem... ted je mi 14.. ve 13-ti letech sem mela pohlavní styk (no... trvalo to tak 20 sekund..=/)se svým spolužákem...byla to veliká chyba ale už to nejde vrátit.. A nyní nastal problem.....mamka mě objednala na očkování nitroděložního čípku a já se bojim že gynekoložka mamce poví že už nejsem panna a navíc sem četla že toto očkování může být jen před prvním pohl.stykem...nedokážu mamce říct že je to zbytečný...=/Prosím potřebuji poradit.. jak je to s tím očkováním...a mamkou....
Odpověď:
Dobrý den,
na přesné informace o očkování proti rakovině děložního čípku se určitě zeptejte lékaře - zkuste třeba poradnu Dr. Slámy.
Co vím, očkování se provádí do ramene, nabízí se i ženám starším 20 let (tam bych předpokládala možnost, že už také měly pohlavní styk).
Lékařka se v případě gynekologické prohlídky (je-li k tomu nutná) asi bude zajímat, s kým jste měla pohlavní styk, protože pokud v té době partnerovi bylo více než 15 let, dopustil se trestného činu a ona by to asi měla hlásit. Pokud tomu tak není, pak je asi na ní, zda bude chtít maminku informovat. To si s ní asi budete muset domluvit. Pokud tomu tak bude, pak Vám asi nezbude, než si s maminkou sednout a promluvit si o tom. Řekněte jí to, co píšete - že to byla velká chyba, která nejde vzít zpět. Že Vás to samotnou trápí a co pro Vás tato zkušenost znamená (jak se chováte teď, jakou máte představu o partnerském životě ...).
Takže, očkování zbytečné nebude a zda a o čem si promluvíte s mamkou, to je na Vás.
Držím palce, ať to dobře dopadne
Dana J.